Plovoucí bariéra pro čištění oceánů Ocean Cleanup se rozpadla a čeká ji oprava

Každý rok vyprodukuje lidstvo zhruba 320 milionů tun plastů, z čehož asi osm milionů skončí v oceánech, jež se tak pomalu, ale jistě mění v obrovská smetiště: Z předpovědí World Economic Forum vyplývá, že se tímto tempem octne do roku 2050 ve slaných vodách světa tolik umělohmotného odpadu, že bude vážit víc než všechny oceánské ryby. 

Stávající trend je zcela jasně neudržitelný, a co nejdřív se proto musejí zavést bezpečnostní opatření: Je třeba nejen regulovat vyvážení odpadu do oceánu, ale také se postarat o sběr toho, který již vody zanesl. S řešením druhého zmíněného problému se snaží pohnout mladý Nizozemec Boyan Slat, který v roce 2013 ve svých 18 letech navrhl systém sběru oceánského plastu a pro jeho realizaci založil neziskovou organizaci The Ocean Cleanup. 

Naděje s otazníky

Jeho vize postupně prošla několika proměnami, nicméně princip je jednoduchý: Na oceán se vyveze speciální plovoucí konstrukce o délce 600 metrů, z níž ční do hloubky tří metrů ještě textilní lem. Vlny, proudy a vítr pak zařízení přirozenou cestou prohnou do písmene „U“, v němž se bude hromadit odpad. Nakonec loď sebraný plast odveze na pevninu k recyklaci. 

Na první pohled neprůstřelný plán má však řadu odpůrců, kteří tvrdí, že by konstrukce mohla znečištění ještě zhoršit. Pokud by ji totiž rozmetala například silná bouře, zůstala by v oceánu hromada nových trosek. Pesimisté také upozorňují, že plasty narušené sluncem a slanou vodou nebudou k recyklaci právě vhodné. A ozývají se i biologové, podle nichž bude lem fungovat coby past na mořské živočichy, kteří pak v útrobách lapače zemřou. Ocean Cleanup ovšem kontruje vlastními výzkumy: Plovoucí konstrukce prý zvířata neohrožuje a měla by odolat i rozmarům počasí.

Minimálně druhé tvrzení se ale příliš nepotvrzuje. Systém, který vyrazil do akce v září loňského roku se po třech měsících rozpadl a bude se tak muset vrátit do přístavu a opravit. Podle zakladatele projektu Boyana Slata ale nejde o nic fatálního a vzniklé potíže rozhodně neznamenají konec ambiciózního projektu. 

TIP: Život v polévce z plastů: Děsivá fakta o světových oceánech

Z hlavní, zhruba 600 metrů dlouhé části záchytné bariéry se odlomil jeden z 18metrových konců, na němž jsou umístěny nejrůznější senzory a také systém pro satelitní komunikaci, takže bez něj nelze dál efektivně fungovat. Pravděpodobným důvodem poškození bariéry je podle vývojářů únava materiálu kombinovaná s velkým tlakem na danou část.

I přes technické potíže si projekt připsal i množství kladných bodů. Na doprovodnou loď se podařilo vyzvednout zhruba dvě tuny odpadu a více než tříměsíční provoz také přinesl množství užitečných dat, která hodlají vývojáři zhodnotit v další fázi. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se Ocean Cleanup vrátit do akce již během letošního roku.