Pálivý dárek Indiánů: Jak probíhala cesta chilli papriček do světa?
Šťavnaté, sytě červené plody pikantní chuti v Česku stále oblíbenější chilli papričky se v tuzemsku pěstují relativně krátce. V jiných koutech světa je však lidé konzumují po tisíciletí, ať už pro jejich chuť či kvůli pozitivním účinkům na lidské zdraví
Domovem chilli papriček neboli plodů rostlin z rodu Capsicum je oblast Mezoameriky, kde se podle archeologických výzkumů prokazatelně pěstovaly již před osmi až deseti tisíci lety. Představují tak jeden z absolutně nejstarších člověkem domestikovaných rostlinných druhů. Původní obyvatelstvo nestála produkce těchto nesmírně pálivých lusků žádné velké úsilí, neboť se jedná o rostlinu samosprašnou, která v teplém a sušším klimatu dobře prospívá a díky vysokému obsahu látky kapsaicin, kterému zároveň vděčí za svou silně pálivou chuť, snadno odolává škůdcům. Podle všeho domorodci konzumovali papričky buď syrové anebo sušené a následně rozdrcené na jemný prášek, který v závislosti na regionu nazývali buď chílli, nebo častěji ají či axí.
Náhrada za pepř
Stejně jako řadu jiných původních amerických plodin i papričky, jež dnes označujeme přívlastkem chilli, jako první z Evropanů spatřil a ochutnal Kryštof Kolumbus. Slavný mořeplavec se v roce 1492 domníval, že přistál u břehů Indie. Podle tradice tedy měl zato, že malé pálivé plody jsou červenou odrůdou pepře. Tomuto omylu některé moderní jazyky dodnes vděčí za identické (či velmi podobné) výrazy pro papriku a pepř. Nachází se mezi nimi Columbova rodná italština (pepe – peperone), dále pak španělština (pimienta – pimiento) či angličtina (pepper). Také čeština zná výraz kajenský pepř, který však opět není ničím jiným než odrůdou chilli.
Právě díky podobnosti se štiplavou chutí černého koření papričky dosáhly nesmírné obliby a rychlého rozšíření. Již počátkem 16. století soudobé španělské kroniky referují, že na celém Pyrenejském poloostrově prakticky není záhon ani truhlík, v němž by se papričky nepěstovaly. Plody pikantní chuti zdomácněly jak v tamější kuchyni, v níž vyřešily svízelnou situaci s dovozem pepře a obohatily ji o mnohé dnes již klasické receptury středomořské kuchyně, tak v apatykách, kde došly obliby především pro své blahodárné účinky na zažívání a funkci pohlavního ústrojí.
TIP: Pojídání extrémně pálivých chilli papriček nese nečekaná rizika
Obdiv sklízela i krása jejich plodů, proto byly tyto rostliny vysazovány také do okrasných zahrad. Během následujících dvou století se podobný proces opakoval také na Balkáně, v Číně, Indonésii, Indii či v severní Africe, kde chilli papričky v lokální gastronomii zakořenily dokonce tak pevně, že je obyvatelstvo běžně považuje za původní místní druh.
