Ostrov Délos: Posvátné rodiště božských dvojčat Apollóna a Artemidy

Délos požíval takové úcty, že podle něho dokonce definovali souostroví Kyklady. Šlo totiž o kruh (řecky „kyklos“) ostrovů, které ho obklopovaly. Dnes je Délos coby památka UNESCO řazen mezi nejdůležitější archeologické lokality celého Středomoří, kde vykopávky pod patronátem Francouzské školy v Athénách začaly již v roce 1872. 

Plující kousek země

Svoji proslulost odvozoval Délos z toho, že se na něm podle mýtů narodila božská dvojčata Apollón – bůh světla, božský střelec a patron umění a věštění – a bohyně lovu Artemis. Nejvyšší bůh Zeus je zplodil s Titánkou Létó. Příběh o jejich narození známe například z tzv. homérského hymnu na Apollóna, který pochází snad již ze 7. či 6. století před naším letopočtem. V rámci řecké mytologie patří k těm nejznámějším a nejdůležitějším. Nevěrný vládce bohů měl četné aféry s jinými bohyněmi i smrtelnicemi, což mnohdy přivádělo jeho žárlivou manželku Héru k šílenství. Když Létó s Diem otěhotněla, nemohla najít klidné místo, kde by ji Héra nemohla dostihnout a potrestat. Podle jedné verze mýtu nemohla porodit nikde na pevné zemi. Po dlouhém trmácení nakonec našla malý skalnatý kus země – ostrůvek Asterii, přezdívaný i Adélos neboli Neviditelný. Ten volně plul mořem, ale Létó mu přislíbila, že pokud jí poskytne útočiště, spojí se pevně s mořským dnem a její děti ho nikdy neopustí a přinesou mu slávu. 

A tak se posléze i stalo. Létiny porodní bolesti trvaly po devět dní, protože Héra zabránila bohyni porodu Eileithyii přijít sokyni na pomoc. Teprve devátý den vyslaly ty z bohyní, kterým se Létó zželelo, božskou poselkyni Íris, která Eileithyii tajně slíbila krásný náhrdelník a dovedla ji za Létó. Titánka pak mezi horou Kynthos a kruhovým (dnes vysušeným) jezírkem porodila Apollóna a Artemidu. 

Až dosud holý skalnatý ostrůvek se náhle zalil světlem a porostl květinami a ke dni oceánu ho připoutaly pevné řetězy. Jeho jméno se změnilo na Délos čili viditelný. Díky narození významných božstev se ostrov stal již v dávných dobách důležitým kultovním centrem, v němž byla celá božská trojice uctívána.

Svatý ostrov

Nejstarší osídlení na Délu se datuje již do 3. tisíciletí př. n. l. Tito první zdokumentovaní obyvatelé si vystavěli malé opevnění sídliště na hoře Kynthos vysoké 106 metrů. Podle pozdější řecké tradice šlo o Káry, národ pocházející z Malé Asie. Za mykénské éry ve druhé polovině 2. tisíciletí př. n. l. zažil ostrov první rozkvět, když se sídliště s několika většími budovami rozšířilo i na svahy a pod horu Kynthos. Už tehdy zde uctívali ženské božstvo, později ztotožněné s Artemidou. V 1. polovině 1. tisíciletí př. n. l. byl Délos již dobře zavedeným náboženským centrem a rušným obchodním přístavem. Snad již v 8. či 7. století př. n. l. se zde organizovaly slavnosti na Apollónovu počest.

Délos se stal centrem amfiktyonie, tedy politicko-náboženského spolku řeckých obcí. S organizováním těchto slavností se pojila určitá prestiž i politická moc. O vliv nad svatyní – a jejím prostřednictvím nad celými Kykladami – proto soupeřilo několik sousedních ostrovů i pevninských městských států. Rozšiřovaly ostrovní svatyně a darovaly do nich množství patřičně cenných votivních předmětů, především soch. Díky tomu se na ostrově dochovala díla z počátků řeckého sochařství a mnoho známých archaických soch, později převezených do athénského Národního archeologického muzea, pochází právě odtud. 

Pod vlivem Athén

Athénský samovládce Peisistratos nechal na Délu mezi lety 540 až 528 př. n. l. vybudovat nový Apollónův chrám. Z nábožensko-politických důvodů pak provedl první „očištění“ (purifikaci) ostrova. Všechny hroby, jež bylo možné z chrámu spatřit, musely být přeneseny na sousední ostrov Rheneiu. Za řecko-perských válek na počátku 5. století př. n. l. ovládali Délos a sousední ostrovy Peršané, okupanti ale respektovali jeho posvátnost. 

Ještě jednou získal Délos relativní politický vliv. V roce 478 př. n. l., rok po rozhodující vítězné bitvě u Platají, založili Athéňané tzv. délský spolek, jehož členy se stalo mnoho ostrovních i pevninských řeckých obcí. Společně měli bojovat proti Perské říši. Sídlo a pokladna spolku se nacházely právě na Délu. V dalších desetiletích ale Athéňané postupně spolek ovládli a přesunuli finance do Athén. 

V roce 426 a 425 př. n. l. provedli Athéňané také druhou purifikaci ostrova, tentokrát ale mnohem důkladněji než poprvé. Všechny ostatky včetně milodarů vykopali a přenesli na Rheneiu, kam nově také odváželi všechny nemocné či umírající, včetně těhotných žen. Na Délu se totiž podle nových pravidel nesměl nikdo narodit ani zemřít. Athénský historik Thukydides poznamenává, že víc než polovina vykopaných a přenesených hrobů prý patřila Karům – „jak bylo možno poznat podle typu zbraní, které byly uloženy spolu s nimi, a podle způsobu, jímž ještě dnes Karové pochovávají“. 

De facto tak šlo o jednu z prvních „odbornějších“ archeo­logických aktivit. Až v roce 1898 vykopal řecký archeolog Stavropoulos na Rhenei obdélnou vyzděnou obrovskou jámu o rozměrech zhruba 22 x 23 metrů, kterou identifikoval jako místo, kam byly tyto ostatky z druhého očištění uloženy. Tyto nálezy dnes tvoří hlavní část expozice archeologického muzea na ostrově Mykónos. Krátce poté Athéňané také reorganizovali délský festival, který se nově konal každých pět let.

Pestrá společnost 

Ve 4. století př. n. l. ovládla řecké státy makedonská dynastie králů Filipa II. a jeho syna Alexandra Velikého. Délos získal status nezávislého ostrova a kromě důležitého náboženského centra vzrůstal jeho význam jako obchodního přístavu, skrze nějž proudilo obilí, víno, olej i otroci. Až když Římané porazili Makedonii, vrátil se Délos v roce 166 př. n. l. znovu pod správu Athén. I když byl prohlášen svobodným přístavem, Athéňané vypudili velkou část původních obyvatel a nahradili je přistěhovalci z celého Středomoří. Různé obchodní společnosti si zde zakládaly sídla či pobočky. Tak jste zde mohli najít například takzvané Poseidonovce z Berytu (Syřany z dnešního Bejrútu) a Hermaisty neboli Kompetaliasty (Římany). Nové národy si přinášely nová božstva – egyptská, syrská, maloasijská i fénická. Svatyň přibývalo, obchody vzkvétaly. 

Když v roce 69 př. n. l. vydrancovali Délos piráti, ostrov už se z této katastrofy nikdy nevzpamatoval. Na konci 3. století zde existovala pouze malá křesťanská obec. Vždy jen na krátkou dobu sem zavítali vojáci či piráti a po čase zase odešli. Díky tomu však antické památky na Délu nepřekryla nová zástavba. Mezi vykopávkami stojí jen několik moderních budov a přenocovat zde mohou jen pracovníci řecké památkové správy.

Ráj archeologů

Obrovský areál délských vykopávek sestává ze svatyně Apollóna a Artemidy, dalších svatyní orientálních božstev, divadla, stadionu a okolního města. Z něj bylo odkryto několik obytných čtvrtí, většinou výstavné domy se sloupovým dvorem (tzv. peristylem), často zdobené sochami, mozaikami či nástěnnými malbami. 

TIP: Archeologové objevili v Řecku Poseidónův chrám, který zřejmě zničila vlna tsunami

Dary plynoucí sem z ostatních státečků a ostrovů určovaly podobu ostrova. Například takzvaný Oikos Naxijských je úzká obdélná budova ze 6. století př. n. l. Apollónovi ji věnovali obyvatelé nedalekého ostrova. Podle zpráv antických autorů byla celá stavba, která snad sloužila k různým kultovním shromážděním a hostinám, zbudovaná z mramoru, včetně střechy pokryté mramorovými taškami!

Velmi rozsáhlý areál délských vykopávek, k jehož důkladné prohlídce bohužel nestačí ani několik hodin, nabízí mnoho nádherných pohledů a rozhodně stojí za návštěvu.