Orangutani vyhnaní z ráje: Primáti, kteří musejí žít mimo prales
Ukázalo se, že orangutani jsou nečekaně odolní vůči změnám životního prostředí. Jejich populace prosperují dokonce i na uměle zakládaných plantážích rychle rostoucích dřevin
Zvířatům na celém světe ubývá životní prostor a osud mnoha zvířecích populací bývá zpečetěn právě proto, že jejich přirozený biotop mizí. Ve zcela výjimečných případech se může stát, že zvířata si s razantní změnou poradí a osídlí prostory, v nichž by je dříve nikdo nečekal.
Mizící lesy Bornea
Borneo je třetí největší ostrov světa. Většinu jeho povrchu původně kryly jedinečné deštné lesy, které se však za posledních šedesát let povážlivě zmenšily. Šílené tempo nabralo kácení zdejších lesů v osmdesátých a devadesátých letech a dnes z Bornea pochází plná polovina světové produkce tropických dřevin. Na vykácených plochách jsou zakládána pole, rýžoviště, plantáže palem olejových pro výrobu biopaliv nebo plantáže rychle rostoucích dřevin určených k produkci papíru a celulózy.
TIP: Nekrmte paviány! Jsou to velmi nebezpečná zvířata
Devastace původních lesů a zakládání rozsáhlých stromových plantáží se nevyhnulo ani provincii Východní Kalimantan. Typickou ukázkou je oblast označovaná jako Surya Hutani Jaya o celkové rozloze 165 000 hektarů, z nichž skoro sto tisíc hektarů tvoří plantáže. Na plných 90 % plantáží roste australská akácie Accacia mangium, zbývajících 10 % je zalesněno importovaným blahovičníkem Eucalyptus pelita. Oblast Sumalindo Hutani Jaya je na tom na první pohled o něco lépe. Z celkové rozlohy 73 000 hektarů je tu kryto akácií Accacia mangium „jen“ 11 000 hektarů.
Dřevařské společnosti splnily požadavek indonéských zákonů a ponechaly v Surya Hutani Jaya a Sumalindo Hutani Jaya 10 % celkové plochy „bez zásahu“ a ty jsou vykazovány jako „přírodní les“. Dalších 20 % smějí tradičním způsobem obhospodařovat místní obyvatelé. Výsledek dělby lesa mezi „rezervaci“, plantáže a „obhospodařované“ porosty je tristní. Z původních lesů zbyly jen ubohé trosky. Dílo zkázy dokonaly v roce 1997 a 2004 rozsáhlé lesní požáry.
Překvapiví obyvatelé plantáží
Unikátní bornejská fauna a flóra mizí společně s pralesy a k nejohroženějším zástupcům zvířeny patří orangutan bornejský (Pongo pygmaeus). Přírodovědci byli přesvědčeni, že orangutani dokážou žít jen v nenarušených původních lesích. K těm mají plantáže akácií nebo blahovičníků (eukalyptů) hodně daleko.
Tým vedený Erikem Meijaardem z ochranářské organizace People and Nature Consulting International na plantážích a v okolních silně narušených lesích původně zkoumal „pouze“ místní opeřence. Při pátrání po ptácích si ale vědci v korunách akácií a blahovičníků všimli hnízd, v jakých orangutani tráví noc. Překvapivý objev nabízel jediné možné vysvětlení – na plantážích žijí vzácní lidoopi a nejde o náhodně zatoulané jednotlivce. Počet hnízd svědčil o překvapivě početné populaci.
TIP: Šance pro ohrožené primáty aneb Zachrání palmový olej orangutany?
Další zkoumání ukázalo, že orangutani se nespokojí s každou plantáží. Vyhýbají se mladým porostům, jejichž slabé stromky je neunesou. Nemilují ani starší plantáže, ve kterých začíná těžba dřeva, protože tam nemají klid. Z počtu hnízd vědci odhadli, že v Surya Hutani Jaya a Sumalindo Hutani Jaya žije přinejmenším šest set orangutanů – v průměru jeden orangutan na dvou a čtvrt kilometrech čtverečních. To je hustota osídlení plně srovnatelná s přísně chráněnými nenarušenými tropickými lesy! Meijaard a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že tento odhad je velmi rezervovaný a že plantáže a okolní zdevastované lesy mohou hostit třikrát nebo i čtyřikrát početnější orangutaní populaci. Bilance prvních výzkumů zveřejněných ve vědeckém časopise PLoS ONE je překvapivá. Surya Hutani Jaya a Sumalindo Hutani Jaya představují jen 0,3 % rozlohy Bornea. Přesto tu můžou žít plná 4 % všech bornejských orangutanů.
Těžký život na plantážích
Plantáže akácií a eukalyptů se druhovým bohatstvím rostlin a živočichů ani zdaleka nevyrovnají panenskému deštnému lesu. Z hlediska záchrany orangutanů se však ukazují jako velice významné. Podobné plantáže se na Borneu rozkládají na 1,3 milionu hektarů a tam všude mohou žít orangutani. Zatím však není jasné, nakolik je situace pozorovaná v Surya Hutani Jaya a Sumalindo Hutani Jaya pravidlem a nakolik výjimkou.
Vědci nemají úplně jasno ani v tom, čím se orangutani na plantážích živí. V nenarušeném deštném lese se jídelníček těchto lidoopů skládá především z ovoce, květů a listů. Stravu si zpestřují i kůrou nebo drobnými bezobratlými živočichy. Plantáže jsou na ovoce a květy chudé, nabízejí orangutanům především listy a kůru. Mnohé nasvědčuje tomu, že v akáciových porostech si lidoopi pochutnávají hlavně na lýku a míze, kterou z něj vysávají. Málo pestré porosty plantáží nutí orangutany, aby se při shánění potravy velmi čile pohybovali. Ve srovnání s touto „honičkou“ je pro ně život v nenarušeném pralese zřejmě hotová idylka. Lidoopi se však s těmito zvýšenými nároky zjevně bez větších potíží vypořádali.
Nejistý osud „plantážových“ orangutanů
Není pochyb o tom, že objev Meijaardova týmu je pro záchranu orangutanů bornejských velmi důležitý. Lidoopi žijí na místech, kde by je nikdo nečekal, a i když jsou v Indonésii ze zákona přísně chráněni, jejich osud mimo národní parky zůstává nejistý.
Na plantážích bohužel páchají velké škody a strháváním kůry zahubí 5 až 10 % všech stromů. Majitelé plantáží v nich proto vidí „škodnou“ a požadují, aby vláda nechala orangutany pochytat a přemístila je tam, kde nebudou na obtíž. To je však neproveditelný úkol. Meijaard a jeho kolegové teď stojí před zapeklitým úkolem, jak nečekaně objevenou populaci „plantážových“ orangutanů před podobnými zásahy chránit.