Odvěké hledání betlémské hvězdy: O jaký nebeský úkaz ve skutečnosti šlo?

Stejný příběh rádi posloucháme každé Vánoce. Když se Ježíš neboli Ješua narodil ve městě Betlémě v provincii Judea, přišli se mu poklonit tři mudrci z východu – i když to nebyli králové, jak se často tvrdí. K dítěti, které považovali za „krále Židů“, je prý přivedla jasná hvězda na obloze. Jenže zprávy o novorozenci se donesly i Herodovi, skutečnému vládci Judeje – a aby se panovník svého potenciálního soka s jistotou zbavil, nechal údajně v Betlémě povraždit všechny děti do dvou let věku. Ježíšova otce Josefa však ve snu varoval anděl, a celá rodina stihla utéct do Egypta.

Nad příběhem z Matoušova evangelia se už zamýšlela řada astronomů. Zajímalo je totiž, o jakém úkazu na obloze se v něm mluví. Problém tkví v tom, že k identifikaci zmíněného nebeského jevu bychom potřebovali znát přesné časové určení, kdy k němu došlo – a to je vzhledem k nejasné dataci Ježíšova narození problém.

Protichůdné prameny

Veškeré detaily, které máme v tomto ohledu k dispozici, vycházejí ze dvou evangelií. Kromě již zmíněného Matouše nám jisté vodítko poskytuje také evangelium Lukášovo. Jenže tyto dva texty si protiřečí: Podle Lukáše se Ježíš narodil v době, kdy císař Augustus nařídil sčítání lidu po celé říši a „kdy Sýrii spravoval Quirinius“. Kvůli tomuto sčítání se Josef s Marií vydali do Betléma, přičemž víme, že se konalo v roce 6 n. l. Matouš naopak uvádí, že se Ježíš narodil za krále Heroda, který však zemřel v roce 4 př. n. l. V době zmíněného sčítání lidu už byl tudíž deset let po smrti.

Podle amerického historika Richarda Carriera jde o neřešitelný rozpor, přesto se řada dalších odborníků domnívá, že nejlepší odhad data Ježíšova narození spadá mezi roky 6 a 4 př. n. l. Objevil se tedy v té době na nebi úkaz, který bychom mohli považovat za betlémskou hvězdu? Jednou z možností je, že se jednalo o meteor. Jenže, jak známo, padající meteority na obloze velmi jasně zazáří, načež během několika sekund opět zhasnou, což biblickému popisu příliš neodpovídá.

Byla to kometa?

O kometě se v této souvislosti zmiňoval už ve 2. století jeden z církevních otců Órigenés. Podle záznamů čínských astronomů se v inkriminované době ukázaly hned dvě vlasatice: První prozářila oblohu v roce 5 př. n. l. a byla viditelná více než sedmdesát dní. Druhá se objevila 24. dubna následujícího roku, tou dobou byl však už Herodes mrtev, a o betlémskou hvězdu se tedy jednat nemohlo. Při troše fantazie si lze představit, že kometární ohon ukazoval určitým směrem, jak se píše v Bibli. Jenže naši předkové vnímali vlasatice jako předzvěst katastrofy, a mudrci by tudíž podobný jev těžko považovali za dobré znamení.

Podle jiné hypotézy šlo o výbuch supernovy, tedy jeden z nejvýraznějších úkazů, jaké lze na obloze spatřit. Neexistuje však žádný odpovídající historický záznam a navíc se současným astronomům nepodařilo identifikovat nic, co bychom mohli označit za pozůstatek takové exploze.

Hvězda podle Kidgera

Nicméně na seznamu figurují i další kandidáti na betlémskou hvězdu. Víme, že v roce 6 př. n. l. nastalo vzájemné přiblížení Jupitera, Saturnu a Marsu. Mohli tedy mudrcové považovat tento planetární „shluk“ za hvězdu? Z vědeckého hlediska se to nezdá pravděpodobné, neboť zmíněná tři tělesa od sebe dělila úhlová vzdálenost osmi stupňů. Podobně nevěrohodně zní verze, že šlo o samotný Jupiter: tento plynný obr se totiž na obloze objevuje pravidelně a pozorovali jej už babylonští hvězdáři v 8. století př. n. l. – takže ani zde zřejmě nemohlo dojít k mýlce.

Podle britského astronoma Marka Kidgera se možná jednalo o tzv. proměnnou hvězdu, u níž nastávají pravidelné změny jasnosti. Konkrétně měl na mysli objekt DO Aquilae, který lze pomocí teleskopů pozorovat i dnes, přičemž v době Ježíšova narození mohl zazářit jako tzv. rekurentní nova. Uvedenou teorii však v roce 2013 přesvědčivě vyvrátil Bradley E. Schaefer z Louisiana State University: argumentoval tím, že jde o běžnou novu, která zazářila v roce 1925, a není důvod se domnívat, že se podobný úkaz odehrál už v době Ježíšova příchodu na svět. Podle Schaefera navíc nebyla zmíněná nova nikdy tak jasná, aby ji bylo možné pozorovat pouhým okem.

Smyšlený příběh?

Jak tedy zní nejpravděpodobnější vysvětlení fenoménu „betlémská hvězda“? Podle řady současných religionistů a znalců Bible je celý příběh smyšlený. Ve Starém zákoně totiž najdeme proroctví, podle nějž vzejde Spasitel z Betléma. Autoři Lukášova a Matoušova evangelia si proto nejspíš vymysleli příběh, který by naplnění zmíněné předpovědi potvrdil – jejich vyprávění se však navzájem liší. Ježíš se ve skutečnosti zřejmě narodil v Nazaretu a na obloze se při tom žádné podivné úkazy nekonaly.