Během první dekády 21. století přesídlilo podle Světové banky do městských oblastí jen ve východní Asii téměř 200 milionů lidí. Migrace znamená kácení lesů, na jejichž místě roste nová zástavba. S lidmi se blíž k městům přemisťují i divoká zvířata coby nositelé virů (jako netopýři) a přenos mikroorganismů mezi volně žijícími a domácími živočichy, potažmo člověkem je pak pouze otázkou času. Kvůli urbanizaci, kácení porostů a ničení přírody rovněž přicházejí o život přirození predátoři například hlodavců, kteří nemoci také šíří.
TIP: Chřipkové epidemie, které otřásly světem
Dále mnoho rodin v Asii i v Africe závisí na zemědělství, přičemž chovají hospodářská zvířata jako skot, kuřata a prasata. Ta mohou nést endemická onemocnění a jsou v těsném kontaktu jak mezi sebou, tak s lidmi. Horší podmínky potom panují na trzích s živými tvory, jež bývají přeplněné, takže dochází ke snazšímu míchání více druhů a také k bližšímu setkávání s člověkem. Uvedené hraje klíčovou roli v tom, jak se může vyvinout zabijácký patogen, rozšířit se a mutovat mezi živočichy a nakonec i lidmi.
