Nový tank pro českou armádu: Hledání náhrady za vysloužilé T-72 (3)
Se zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě, kterou ovlivňuje obnovení ruských imperiálních ambicí, aktualizuje řada evropských zemí svou obrannou strategii. Byť se před deseti lety zdálo, že velkým počtům těžké techniky odzvonilo, aktuální trend se mění
Stav našich silnic a mostů patří k hlavním tématům, jimiž se argumentuje v diskusích o budoucnosti tankového vojska. Za časů Varšavské smlouvy se většina mostů v Československu a východní Evropě stavěla v základních nosnostech 20 a 50 tun. Umožňovaly tak průjezd sovětským BVP a tankům, ale už nikoli jejich západním protějškům, které byly zpravidla o dost těžší.
Předchozí části:
Na problémy s naší infrastrukturou z vojenského hlediska upozornil v roce 2018 někdejší velitel pozemních sil NATO v Evropě Frederick Hodges. Bývalý americký generál poukázal třeba na špatný stav dálnic a připomněl, že přesun těžkých tanků vyžaduje zpevněné mostní konstrukce. Zmínil také potřebu vybudovat potrubí k dostatečnému zásobování nasazených jednotek palivem.
Izraelská karta
Neformální zástupce izraelských státních zbrojovek IMI a IAI v České republice David Bohbot poskytl před časem rozhovor polskému odbornému magazínu Defence24. V něm uvedl, že pokud ČR vypíše tendr na nové tanky, IMI se ho zúčastní. K velkému překvapení však Bohbot nezmínil stroje Merkava, ale americké M60A3 (v izraelské verzi Magach 7c), modernizované Izraelci na verzi M60 Sabra Mk.III. Ty se mají údajně více hodit pro středoevropské válčiště.
Sabra vychází z amerického M60, který se začal sériově vyrábět koncem 50. let. Předchozí verzi Sabra Mk.II pod označením M60T před lety pořídila a vcelku úspěšně provozuje turecká armáda. Typ Mk.III by měl podle nepotvrzených odhadů vážit asi 57 tun a je tedy jen o osm tun lehčí než těžší tanky západní školy a stroje Merkava. Proti původním verzím M60 má termokameru velitele, pokročilý systém řízení palby a zejména nový 120mm kanon MG253, uzpůsobený pro vypouštění protitankových řízených střel Lahat. Součást modernizačního balíčku tvoří i motor o síle necelých 900 kW.
Proti pořízení inovovaných M60 však silně hovoří jejich cena. Jediného zahraničního provozovatele tohoto typu, Turecko, stála v roce 2012 modernizace jednoho stroje 4 000 000 dolarů. Česká republika by k této ceně musela připočíst ještě částku za původní tank a celková cena by se tak zřejmě vyšplhala k 5 000 000 dolarů za kus.
Merkava ostřílená ze všech stran
Pokud mluvíme o izraelských konstrukcích, musíme zmínit i páteřní typ Merkava. Vznikl jako odpověď na výkonné sovětské T-62 a T-72, nasazované některými arabskými státy. Vyznačuje se unikátní pokročilou pancéřovou ochranou, usilující maximálně ochránit osádku. Může zároveň fungovat i jako improvizovaný obrněný transportér schopný v nákladovém prostoru převážet až šest vojáků – i když se této možnosti využívá jen minimálně.
Když merkavy v roce 1982 poprvé nastoupily do boje, získaly si ve střetech se syrskou armádou ihned respekt odborné veřejnosti. V průběhu let se kolem série Merkava vytvořila aura neporazitelnosti, kterou umocňovaly mýty o zákazu exportu. Tank ve skutečnosti Izraelci nabízeli, nikoli však na zbrojním trhu, ale vždy jen vybraným zemím. Podle nepotvrzených informací se před mnoha lety jednalo o verzi Mk.I s Jihoafrickou republikou, v roce 2012 se pak o variantu Mk.IV zajímala Kolumbie.
Protože však ani v jednom případě nakonec k prodeji nedošlo, byla dlouhou dobu jediným uživatelem plně provozuschopného tanku Merkava mimo Izrael Česká republika, která v roce 2006 dostala jeden kus Mk.I darem pro Vojenské technické muzeum Lešany. Dnes již merkava stojí v mnoha dalších expozicích, mimo jiné v Musée des Blindés v Saumuru nebo v Panzermuseum Munster. V poslední době se spekuluje, že zájem o její pořízení má Indie, Pákistán a Singapur.
Opětovné prodloužení životnosti
Bude zajímavé sledovat, jaké šance dostane bojem prověřená konstrukce v ČR, tím spíš, že je asi o 20 % levnější než nové verze Leopardu 2 nebo M1 Abrams. Vzhledem k dobrým vztahům obou zemí lze očekávat vstřícná jednání, poskytnutí široké podpory při zavádění typu a také minimální problémy při případném převodu licencí některých komponentů na české výrobní podniky. Ovšem zůstává tu otázka vysoké hmotnosti vozidla.
TIP: Hledání nových cest vývoje: Duel tanků Leopard 1 vs. T-62
Takže co dál? Jak uvádí náčelník generálního štábu Aleš Opata, do roku 2025 české T-72M4 CZ ještě projdou menší modernizací s cílem prodloužit jejich životnost. Je však zřejmé, že tento typ se již morálně i fyzicky nachází na hraně svých možností a rozhodnutí o jeho nástupci by mělo padnout brzy. AČR má před sebou nelehkou volbu a rozevírá se před ní sedm možností, jak s tankovým vojskem dále naložit. Každá má svoje klady a zápory.
Pokračování: Nový tank pro českou armádu: Hledání náhrady za vysloužilé T-72 (4) (vychází ve čtvrtek 22. září)
