Nový druh houby z ostrova Madeira dostal název po českém géniovi
Mykologové na ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi
Jméno nového druhu houby vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková. „Špičku jsem objevila na ostrově Madeira v roce 2015 při exkurzi v rámci Evropského mykologického kongresu, ale popisovat na základě jednoho sběru nový druh drobné houby nebylo možné a ani při opakovaných návštěvách Madeiry se mi nepodařilo ji znovu nalézt,“ uvedla Ševčíková.
Nakonec pomohl další mykolog Pierre-Arthur Moreau, který stejný druh také našel. Napsali tedy odborný článek, který akceptoval prestižní časopis. Součástí popisu není jen taxonomie makroskopických a mikroskopických znaků, ekologie a rozšíření nového druhu, ale i fylogenetická analýza. Je tedy vždy nutné srovnat potenciální nový druh s druhy morfologicky podobnými, ale také s druhy molekulárně blízkými.
Když má Cimrman špičku
Když se vše podařilo, přišla řada na výběr jména. Ševčíková se uchýlila k Cimrmanovi, jenž podle svých tvůrců z Divadla Járy Cimrmana vynikal prakticky ve všech oborech, včetně mykologie, a není prý vyloučeno ani to, že cestou za polární kruh kvůli nepříznivému větru přistál se vzducholodí na Madeiře.
Houba pojmenovaná po českém fiktivním géniovi – špička Cimrmanova (Collybiopsis cimrmanii), je podle mykologů na první pohled drobná, světlá a nevýrazná, její mikroskopické znaky jsou ale nádherné. Pokožka klobouku vypadá jako z jemných krajek, podobně zajímavé jsou prý buňky na ostří lupenů a rozevláté elementy na třeni.
TIP: Vědci pojmenovali vraždící parazitickou hlístici po slavném herci
„Řekneme-li tedy, že Cimrman má špičku, není to neúcta k našemu největšímu Čechovi, který zcela jistě nebyl opilcem, nové označení drobné houby z Madeiry je poctou, kterou si Jára Cimrman zcela jistě zaslouží,“ uvedla s nadsázkou Ševčíková.
Cimrmanovo informační šapitó
Že byl Jára Cimrman zapáleným vědcem, o tom ví snad každý. V Praze na Letné působila velmi moderní telefonická houbařská poradna, kde Cimrman a jeho tým emeritních profesorů zodpovídali mykologické dotazy v rámci „Cimrmanova informačního šapitó“.
Dochoval se dotaz jedné dámy, jak moc je jedovatá muchomůrka zelená a odpověď Prof. Šustra: „Hlavní jed muchomůrky zelené, tzv. Amanitin, je tak prudce jedovatý, že množství, které bychom nabrali na špičku nože, usmrtilo by 100 000 myší, které seřazeny za sebou, utvořily by řadu 18 km dlouhou, podle níž bychom si vykračovali 4,5 hodiny vojenským krokem.“
