Novodobí piráti z Karibiku: Počet přepadení od loňska vzrostl o 163 %
Někdejší vlna pirátství, která před deseti lety kulminovala v okolí somálských břehů, díky mezinárodní policejní práci téměř vymizela. Ačkoliv je nyní v Adenském zálivu bezpečno, nová hrozba roste v tradiční baště pirátství – Karibiku
Ve třpytící se kobaltové modři Karibského moře vypadalo vzdálené plavidlo jako drobný flíček na horizontu. Přibližovalo se, ale rybáři na lodi Asheena mu nevěnovali přílišnou pozornost. „Chytali jsme dál, protože jsme si mysleli, že jsou taky na lovu,“ vzpomíná 36letý Jimmy Lalla, člen posádky, která v dubnu vyrazila za úlovkem na moře nedaleko Trinidadu, jen pár kilometrů od venezuelského pobřeží.
Neznámé plavidlo se však nezastavovalo a plulo stále blíž. „Říkal jsem si, že třeba potřebují s něčím pomoct,“ tvrdí Lalla, který zakotvil jejich osm a půl metru dlouhou pirogu, kánoi vyrobenou z jednoho kmene stromu. Z cizí lodi pak přeskočil na palubu drobný šlachovitý muž, křičel něco španělsky a pro zdůraznění svých slov máchal pistolí. „V tu chvíli nám bylo jasné, že nás přepadli piráti,“ uzavírá Lalla.
Karibská zóna nebezpečí
Stovky let uplynuly od doby, kdy se celý Karibik třásl před děly kapitána Černovouse a pirátská vlajka vzbuzovala hrůzu ve všech mořeplavcích. V průběhu staletí se sice situace v Karibském moři uklidnila, dnes tam však pirátství opět ožívá – jenom ne v tak romantizované podobě. Politické a ekonomické krize, které v současnosti řádí od Venezuely přes Nikaraguu až po Haiti, podněcují nárůst anarchie a kriminality. A zatímco se sevření zákonů těchto zemí uvolňuje, některé části Karibiku se podle expertů mění v nebezpečné zóny.
Pozorovatelé navíc potvrzují, že násilnosti na moři často probíhají za spoluúčasti, nebo dokonce přímého zapojení zkorumpovaných vládních reprezentantů – obzvlášť ve vodách kolabující Venezuely. „Její pobřeží se pohroužilo do kriminálního chaosu, v němž stojí všichni proti všem,“ tvrdí Jeremy McDermott, jeden z ředitelů neziskové organizace Insight Crime, která sleduje organizovaný zločin v Latinské Americe a Karibiku.
Zabít a hodit přes palubu
Ze dvou zmíněných regionů nemáme ohledně pirátství žádné dlouhodobé a dostatečně podrobné informace. Oblastem se však věnuje také další nezisková organizace, Oceans Beyond Piracy, která jen loni zaznamenala na 71 závažných incidentů – například okrádání obchodních lodí nebo přepadávání soukromých jachet. Oproti roku 2016 se přitom jedná o 163% nárůst a drtivá většina výpadů se odehrála právě v Karibiku.
Situace se liší útok od útoku, a tak vedle „obyčejných“ loupeží dochází i k barbarským násilnostem, za něž by se nestyděli ani piráti v 17. století: V dubnu například maskovaní muži nabourali necelých 50 km od pobřeží čtyři guyanské rybářské lodě. Podle těch, kdo přežili, pak rybáře sekali mačetami, polévali vařícím olejem a vyhazovali přes palubu. Nakonec jim samozřejmě plavidla ukradli. Z dvaceti přepadených vyvázlo živých jen pět…
Země v troskách
Prezident Guyany David Granger popsal útoky jako masakr. Vládní zastupitelé posléze prohlásili, že by nezákonné jednání mohlo mít spojitost s násilnostmi gangů v sousedním Surinamu. „Řekli nám, že loď je teď jejich a všichni máme skočit přes palubu,“ vypráví 47letý Deonarine Goberdhan, kterého zmlátili a vyhodili do moře. „Ze všech sil jsem se pokoušel udržet hlavu nad hladinou, abych mohl dýchat. Přesto jsem vypil spoustu slané vody. V noci jsem upíral zrak na měsíc a hvězdy a usilovně jsem se modlil.“
Za posledních osmnáct měsíců zaznamenali nárůst pirátských útoků u pobřeží Hondurasu, Nikaraguy, Haiti a Svaté Lucie. Zdaleka nejvíc se však podle analytiků situace zhoršila ve vodách Venezuely. Ekonomická krize v zemi způsobila inflaci tamního bolívaru, jež se blíží k milionu procent, a stát se rozpadá. Přestává fungovat potravinářský průmysl a obyvatelstvo hladoví. V lékárnách chybějí léky, takže propukají epidemie. Výpadky elektřiny a dodávek vody jsou na denním pořádku. Policisté i vojáci opouštějí zaměstnání, protože jejich výplata nemá kvůli gigantickému znehodnocení měny žádnou cenu. A k dovršení všeho roste pod vládou socialistického prezidenta Nicoláse Madura útlak a korupce.
Drancují všichni
Není proto divu, že se Venezuelané uchylují k zoufalým řešením a snaží se živit zločinem. Jeden z vládních úředníků dokonce anonymně potvrdil, že i někteří členové pobřežní hlídky zastavují na moři lodě a vymáhají od posádek peníze či jídlo. Obchodní plavidla v reakci na nová nebezpečí údajně kotví dál od břehů a na noc vypínají motory i světla. Ne vždy jim však podobná opatření pomohou.
V lednu přepadli ozbrojenci u severovýchodního pobřeží dokonce tanker, hlídače spoutali a náklad rozkradli. Podle Mezinárodní obchodní komory a její divize zaměřené na zločinnost se v následujících měsících odehrálo podobných incidentů nespočet. V červenci byla napadena nákladní loď společnosti Conferry, která vozí zboží na nedaleké venezuelské ostrovy. Na palubu pronikli piráti s noži a pistolemi a čtyřčlenná posádka musela několik hodin svázaná sledovat, jak zločinci drancují sklady.
Zbraně, drogy a ženy
Ostrovní stát Trinidad a Tobago s 1,4 milionu obyvatel, kteří žijí na dohled Venezuely, se kriminality svého souseda obává již dlouho. Už v 90. letech totiž venezuelští zločinci pašovali přes jeho území marihuanu a kokain. Právě převážení ilegálního nákladu spolu s pirátstvím je přitom podle místních na vzestupu. Pětice trinidadských rybářů vyplouvajících z jižního přístavu oblasti Cedros pod příslibem anonymity přiznala, že má den ode dne větší strach. Údajně totiž spatřili venezuelské lodě, jež vedle drog pašovaly také armádní zbraně, exotická zvířata – a ženy.
„Občas jsou Venezuelané ochotní směnit zbraně či zvířata za jídlo,“ vysvětluje 41letý rybář. Jeho kolega zas líčí, jak strávil hodiny spoutaný španělsky mluvícími piráty, zatímco jeho bratr dával dohromady výkupné v přepočtené výši asi 11 tisíc korun. Trinidadská pobřežní stráž sice letos kvůli rostoucímu počtu incidentů nasadila do terénu speciální plavidlo; podle místních však zločinci jednoduše počkají, až loď zmizí z dohledu, a poté nerušeně jednají.
Nedá se nic dělat
Zástupci trinidadské vlády se k situaci odmítli vyjádřit, ale politici z opozičních stran prudké rozšíření pirátství potvrzují. Dále uvádějí, že přísun zbraní – z nichž některé pocházejí z armádní výbavy – přispívá na Trinidadu k nárůstu počtu vražd. „Aktuální situace mi připomíná problémy, jimiž trpělo pobřeží východní Afriky,“ podotýká Roodal Moonilal, zákonodárce strany United National Congress. Odkazuje tím ke stavu panujícímu před lety v somálských vodách, kde se tehdy přepadávání lodí prudce rozmohlo. „Pirátství i pašování jsou následkem venezuelského politického a ekonomického kolapsu,“ dodává.
Pro ty, kdo se plavbou v Karibiku živí, představuje pirátství nové nebezpečí. Rybáři proto loví mnohem blíž ke břehu, a dokonce raději vyplouvají v noci, aby se případným útokům vyhnuli. Během dubnového odpoledne, kdy na palubu Asheeny vtrhli útočníci, byl Lalla vyděšený. „Ten španělsky mluvící muž na mě mířil pistolí a potom s ní ukázal do vody. Bylo jasné, že chce, abych vyskočil,“ vzpomíná. A tak se vrhnul přes palubu. První důstojník, 22letý Narendra Sankar, ho následoval o chvíli později. Oba pak plavali k nedaleké ropné plošině, ovšem Sankar dostal po cestě křeč. „Já jsem tou dobou už dorazil na plošinu, takže jsem musel skočit zpátky do vody a pomoct mu, jinak by se utopil,“ uzavírá Lalla.
Poté sledovali, jak se piráti zmocnili rybářské lodi osazené dvěma drahými motory. Jejich kapitán Andell Plummer byl přitom stále na palubě. Uprchlé nešťastníky nakonec zachránilo náhodné plavidlo, a dostali tak možnost incident nahlásit. Pobřežní stráž jim však sdělila, že nemá na pronásledování lidi – takže se nedá nic dělat. O Plummerovi od té doby neslyšeli a trinidadské ministerstvo národní bezpečnosti se k incidentu odmítlo vyjádřit. „Vzali mi syna!“ říká kapitánův otec Deoraj Balsingh, zatímco stojí v bahnitém doku mezi loděmi. „Nemám tušení, jestli je stále naživu.“