Neznámé profese: Jaké byly povinnosti ďáblova advokáta?
Věděli jste, že „ďáblův advokát“ byl v minulosti skutečným povoláním?
Termín „ďáblův advokát“ asi nejvíc proslul díky stejnojmennému filmu z roku 1997. Méně se však ví, že až do roku 1983 v katolické církvi skutečně existovalo takto nazývané povolání. Pozice (oficiálně latinsky označovaná promotor fidei) se začala oficiálně uplatňovat v roce 1587 za papeže Sixta V., a to při kanonizaci. Určitou fázi předcházející svatořečení totiž církev pojímala jako zápolení „Božího advokáta“, který adepta brání před „ďáblovým advokátem“, jenž jeho zázraky naopak zpochybňuje. Teprve poté, co budoucí světec kritiku unesl a byl obhájen, nabyla církev jistoty, že si titul zaslouží.
TIP: Povoláním degustátor: Práce snů, nebo tvrdá řehole?
Starý proces kanonizace, který platil od roku 1587, nahradil papež Jan Pavel II. v roce 1983 novým, ve kterém obě postavy nahradil tzv. promotor iustitiae (promotor spravedlnosti), nicméně předkládání kritických názorů při kanonizaci se do určité míry zachovalo. Je známo, že muž vykonávající funkci ďáblova advokáta byl neoficiálně povolán ještě v roce 2002 před svatořečením Matky Terezy.
