Nevinné oběti vojenských letounů (2): Sestřely civilních letadel během studené války
Po druhé světové válce nastal bouřlivý rozvoj civilního dopravního letectví. Ve stejné době se ale vystupňovalo nepřátelství mezi východním a západním blokem, dnes označované jako studená válka, a ve světě propuklo i mnoho horkých konfliktů. Několikrát proto došlo k tomu, že se civilní letoun stal obětí stíhacích letounů
20. dubna 1978 letěl z Paříže do Soulu dopravní Boeing 707 jihokorejské společnosti Korean Air Lines, pilotoval ho kapitán Kim Chang Kyu. Jeho osádka čítala 12 členů a cestovalo jím 97 pasažérů. Nad Severním ledovým oceánem ale piloti chybně upravili kurs na autopilotu a boeing se stočil do sovětského vzdušného prostoru. Z letiště u Archangelsku následně vzlétly dva záchytné stíhací letouny Suchoj Su-15 od 431. stíhacího pluku. Jejich piloti sice pozemní návodčí informovali, že se jedná o civilní letoun, v noční temnotě ale nedokázali typ letounu spolehlivě vizuálně identifikovat.
Předchozí část: Nevinné oběti vojenských letounů (1): Sestřely civilních letadel během studené války
Pilot dopravního stroje sovětské stíhačky zpozoroval, zpomalil, zapnul přistávací světla a pokusil se s nimi navázat rádiové spojení. Jeho letadlo se ale blížilo pryč ze sovětského vzdušného prostoru k finským hranicím a sovětský stíhač kapitán Bosov dostal rozkaz k palbě. Nezaváhal a vypustil dvě samonaváděcí rakety R-60. Jedna minula, druhá ale zasáhla levé křídlo a poškodila proudový motor dopravního letounu.
V kabině cestujících také došlo k narušení přetlakování trupu, dva pasažéři zahynuli a dalších několik utrpělo zranění. Kus křídla, který odpadl z poškozeného boeingu, sovětští pozemní návodčí vyhodnotili jako řízenou střelu, kterou napadený stroj vypálil, a do oblasti vyslali další stíhací Su-15.
Dopravní letoun naštěstí zůstal ovladatelný a pilotům se s ním podařilo nouzově přistát na zamrzlém jezeru Korpijärvi, nacházejícím se v sovětské části Karélie. Zahynuli jen dva cestující a dalších deset utrpělo zranění. Dne 22. dubna byli všichni přeživší kromě pilota a navigátora propuštěni. Sovětský svaz ale odmítl spolupracovat s vyšetřovateli z jiných zemí při objasňování incidentu a také nechtěl vydat černé skříňky. Sověti nakonec uvedli, že pilot i navigátor uznali svou chybu a propustili je.
Chybné nastavení autopilota
K poslednímu sestřelu dopravního letounu stíhačkou během studené války došlo 1. září 1983. Tu noc z Aljašky odstartoval dopravní Boeing 747 společnosti Korean Air s 269 osobami na palubě, mířící do Soulu. Osádka však chybně nastavila autopilot a ten letoun navedl daleko od jejich kursu, do oblasti Sachalinu v sovětském vzdušném prostoru. Téže noci měl proběhnout testovací start sovětské mobilní mezikontinentální balistické střely Topol a Američané se jej snažili monitorovat pomocí dálkových průzkumných letadel.
Sověti byli kvůli raketovému testu a přítomnosti amerických vojenských letounů v této oblasti ve střehu. Když pozemní radiolokátory zachytily narušitele vzdušného prostoru, poslali návodčí okamžitě do vzduchu čtyři hotovostní stíhačky a zároveň se snažili s narušitelem navázat spojení. To se jim však nepodařilo. Jako první se k dopravnímu letounu dostal pilot záchytného Su-15 major Genadij Osipovič od 41. stíhacího pluku, který dostal rozkaz vypálit výstražnou dávku z palubního kanonu. Jeho granáty však neměly stopovku a on sám o tom později uvedl: „Neřekl jsem jim, že se jednalo o letadlo typu boeing, neptali se mě. Vystřelil jsem čtyři dávky, více než 200 granátů. Měl jsem ale nabito průbojnou municí, ne zápalnými. Je sporné, jestli mé střely mohl někdo vidět.“
Tragédie letu KAL 007
Osádka jihokorejského dopravního letounu je skutečně neviděla a nic o palbě nehlásila. Zato však dostala od letového střediska v Tokiu povolení nastoupat do letové hladiny 11 200 m. To si sovětský stíhač vyložil jako únikový manévr. Zároveň dostal rozkaz narušitele sestřelit, a tak na něj vypálil dvě řízené střely R-98. Jedna explodovala asi 50 m za boeingem, který zasáhlo mnoho střepin. Ty poškodily řízení, ale když osádka vypnula autopilot, podařilo se jí dostat letadlo částečně pod kontrolu a pokračovat v letu. Po zhruba čtyřech minutách se však boeing propadl do vývrtky a pak se ještě ve vzduchu začal rozpadat. Nakonec dopadl na hladinu moře a nikdo z osádky ani z pasažérů nepřežil.
TIP: Úlet za železnou oponu: Příběhy polských leteckých dezertérů
Jihokorejci si několik hodin mysleli, že byl jejich dopravní letoun donucen k přistání v Sovětském svazu, pak ale Moskva vydala prohlášení, že protivzdušná obrana sestřelila letoun narušitele, a okamžitě propukla obrovská aféra. Ta opět vážně narušila vztahy mezi Východem a Západem. I když studená válka začátkem devadesátých let skončila, dopravní letouny se v horkých oblastech světa do nebezpečných situací dostávají i dnes.
