Netypický farář: Krotitel blesku Václav Prokop Diviš
Prokop Diviš si v české historii připsal zajímavé prvenství. Je totiž považován za tvůrce prvního bleskosvodu na světě!
Od roku 1736 pobýval Prokop Diviš na faře v Přímětcích, kde si vytvořil příjemné prostředí, v němž se mohl věnovat svým přírodovědným zálibám. Jen nakrátko byl roku 1741 povolán z titulu hodnosti převora do Louky, aby spravoval klášter v době pruské okupace jižní Moravy. V červenci 1742 byl už opět v Přímětcích, kde zůstal duchovním správcem až do smrti.
Povětrnostní mašina
Na faře si Prokop Diviš vybudoval laboratoř, ve které se zabýval experimenty z oblasti fyziky. Experimentoval s hydrotechnikou a zasloužil se o vybudování několika vodovodů, ale ze všeho nejvíc ho lákala statická elektřina. Tady vytvořil „electrum“, přístroj se skleněnou koulí, kde třením vyvolával elektrický proud. Pokusil se i o elektroléčbu, o které byl přesvědčen, že dokáže léčit epilepsii a revmatismus. V několika případech byl dokonce úspěšný. O výsledcích své elektroléčby poslal roku 1755 učenou zprávu akademii věd v Petrohradě, avšak zůstala bez odezvy. Své pokusy s elektřinou předváděl Diviš i na vídeňském dvoře v přítomnosti samotné císařovny Marie Terezie.
V červnu 1754 sestrojil svůj největší objev – bleskosvod. Nazval ho „machina meteorologica“ („povětrnostní mašina“). Pochopil totiž, že blesk je jen obrovská elektrická jiskra, kterou je možné svést do země a tak ho zbavit ničivé síly. Byl to poměrně složitý přístroj skládající se z několika železných ramen, na jejichž konci byly umístěny kovové krabičky naplněné železnými pilinami. V následujících měsících se osvědčil jako spolehlivá ochrana před přírodním živlem.
TIP: Zlaté české ručičky: Kteří naši vynálezci udělali díru do světa?
U svých farníků však přímětický farář se svými experimenty nenacházel příliš pochopení. Divišův bleskosvod či hromosvod, jak se mu také začalo říkat, nepřežil ani pět let. Když v roce 1759 nastalo velké sucho, rozbili rozzuření vesničané bleskosvod v přesvědčení, že farářovy pokusy s ním přivodily do kraje neúrodu. Naštěstí se zachoval podrobný popis bleskosvodu, takže ho bylo později možné rekonstruovat.
