Nespoutaný lev: 15. (skotská) pěší divize za druhé světové války (3)
V letech 1944–1945 se na frontě ve Francii, Beneluxu a Německu vystřídalo celkem 10 britských pěších divizí. Jednou z nich byla i 15. (skotská) divize, která si v průběhu kampaně vysloužila za překonání čtyř velkých evropských toků přiléhavou přezdívku „Crossing Sweepers“
Na počátku září 1944 vstoupila 15. (skotská) pěší divize do Belgie. Západně od Antverp se stále nacházelo 160 000 německých vojáků, kteří zde od léta čekali na „hlavní spojeneckou invazi“. Boje opět nabraly na intenzitě. V polovině září převzali Skotové od 50. divize pozice na Albertově kanálu a v noci ze 14. na 15. září zřídili předmostí ve vesnici Aard na severním břehu kanálu Máza–Šelda.
Předchozí části:
Market Garden
Intenzivní protiútoky německých výsadkářů a samohybných děl si k udržení předmostí o rozloze sotva 900 × 900 metrů postupně vynutily přisunutí celé 44. brigády, která zde za několik dní ztratila 26 důstojníků (z toho 9 padlých) a 513 poddůstojníků a mužů (z toho 134 padlých). Od 21. září se divize začala přesunovat do Holandska s úkolem posílit u Eindhovenu obranu „pekelné dálnice“.
Náročný úkol připadl především 46. brigádě, která od amerických výsadkářů převzala úsek v lesích východně od Bestu. Převládalo deštivé počasí, vysílačky nefungovaly a vojáci byli prochladlí, naproti tomu Němci drželi domy podél železniční trati s hlavním opěrným bodem v cementárně. Tu po těžkých bojích dobyli 26. září Seafort Highlanders. Jiným praporům se dařilo méně, například rota B Glasgow Highlanders byla zaskočena nočním protiútokem a přišla o 57 mužů, tedy téměř celý svůj stav.
Další boje v Holandsku
Po bojích u Eindhovenu byla divize k všeobecnému překvapení na tři týdny stažena k odpočinku. Vysoké ztráty neumožňovaly doplnit pěší prapory na předepsaný stav a například Argyllové začali místo rot formovat bojové skupiny o 43 mužích, vyzbrojené sedmi lehkými kulomety, dvojicí dvoupalcových (51mm) minometů a stejným počtem protitankových vrhačů PIAT.
U ostatních praporů byla situace podobná. Koncem října se divize vrátila na frontu a byla nasazena v operaci Pheasant, která měla vytvořit podmínky ke konečnému uvolnění antverpského přístavu. Následně se přesunula do bažinatého kraje východně od Eindhovenu, odkud Němci ohrožovali Antverpy. Po neúspěšných pokusech o proražení se Wehrmacht na začátku listopadu obrátil na ústup a 15. divize se vydala za ním. Byla to bitva proti zadním vojům, blátu a minám.
Na březích Mázy
Koncem listopadu Skotové dosáhli svého operačního cíle – silně opevněného městečka Blerick, ležícího na západním břehu Mázy. Nyní byla řada na 44. brigádě, držené dosud jako záloha. Útok začal po velmi důkladné přípravě ráno 3. prosince za podpory specializovaných ženijních tanků a obrněných transportérů Kangaroo a v odpoledních hodinách byl Blerick dobyt. Rychlý pád silně opevněného města představoval pro vojáky frustrované předchozími těžkými boji u Aardu a Bestu vítanou morální vzpruhu.
Dokončení: Nespoutaný lev: 15. (skotská) pěší divize za druhé světové války (4)
Na Máze zůstali Skotové až do konce ledna 1945. Na druhém břehu se nacházela německá 7. výsadková divize, která jim při svých nočních patrolách připravila několik těžkých chvilek a pravidelně je zásobovala letáky s textem „Smrt na Máze“. V průběhu ledna také od divize odešli první vojáci, kteří měli za sebou půl roku nepřetržité služby na kontinentě.
