Nepoctivé triky zeleného světa: Některé rostliny vysílají opylovačům falešné pozvánky
Omamná vůně rozvinutého květu je vzkazem pro všechny hmyzí opylovače. Některé rostliny ovšem nepředkládají opylovačům úplně poctivou pozvánku.
Turecká vstavačovitá rostlina kruštík druhu Epipactis veratrifolia uvolňuje do okolí molekuly pinenu, myrcenu a felandrenu, které používají i mšice Megoura viciae, aby se navzájem varovaly před dravým hmyzem.
Pach vystrašených mšic zároveň neodolatelně láká dvoukřídlý hmyz pestřenku pruhovanou (Episyrphus balteatus), jež mšicemi krmí své larvy. Květ kruštíku přitom páchne, jako by byl těchto škůdců plný. Když se o tom pestřenka zkusí přesvědčit, najde v květu jen kapku nektaru; po mšicích tu nebývá ani vidu, ani slechu.
Lovkyně si z návštěvy záludného kruštíku odnese na těle nechtěný suvenýr v podobě hrudek pylu. Květ, kterému se ji podaří znovu obalamutit, pak tímto pylem opylí. Zvláštní prémii nabízí kruštík samečkům pestřenky. Ti se někdy zcela cíleně zdržují v okolí květů a zkoušejí se spářit se samičkami, které naletěly na pachovou vějičku.
Rostliny mohou povolat pachovými molekulami i roznašeče semen. K nejznámějším patří šanta kočičí (Nepeta cataria) vylučující látku nepetalakton. Tu využívají běžně pro posílání milostných pachových vzkazů kočkovité šelmy. Proto žádná kočka neodolá pokušení vyválet se v porostu šanty. Dozrálá uvolněná semena se zachytí zvířeti v kožichu a kočka je následně trousí všude, kudy chodí.
