Nepatrné částice magnetitu v ovzduší poškozují mozek, ukázala studie

Už několik desítek let víme, že se v mozku nacházejí drobné částice magnetitu, tedy oxidu železnato-železitého. Odborníci si dlouho mysleli, že tyto magnetické částice vznikají jako vedlejší produkt při zpracování železa mozkovými buňkami. V roce 2016 se ale objevila přelomová studie, která prokázala, že naprostá většina těchto částic pochází ze znečištěného ovzduší.

Následovala hypotéza, podle které má magnetit z ovzduší v mozku velmi nepříznivé účinky a podstatně zhoršuje riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci. „Magnetit je běžně se vyskytující znečišťující látka v ovzduší,“ vysvětluje Kristine McGrathová z australské Technologické univerzity v Sydney. „Pochází ze spalování při vysoké teplotě, ať už při průmyslové výrobě, z výfukových plynů vozidel, uhelných elektráren nebo z požárů. Dalším zdrojem magnetitu jsou nejrůznější mechanické procesy – tření brzdových destiček, nebo opotřebení motorů.“ Lidé částice magnetitu vdechují a ty pak mohou procházet do mozku.

Magnetit a neurodegenerativní onemocnění

McGrathová s kolegy využili geneticky upravené myši, které jsou náchylné k Alzheimerově chorobě. S jejich pomocí zjišťovali, jak jsou pro mozek nebezpečné částice magnetitu, a také znečištění železem a naftou. Výsledky výzkumu v těchto dnech zveřejnil odborný časopis Environment International.

Žádné z testovaných znečištění myším nijak neprospělo, což se ostatně dalo čekat. Pouze v případě působení částic magnetitu ale vědci u myší zjistili zvýšení úzkosti a stresu, ztrátu neuronů, zánět a oxidativní stres. To všechno jsou přitom patologické změny, jimiž se projevuje rozvoj Alzheimerovy choroby.

TIP: Ultrajemné částice prachu v ovzduší zvyšují riziko rakoviny mozku

Obecně jde o potvrzení podezření, že se kvalita ovzduší výrazně podepisuje na lidském zdraví, včetně centrální nervové soustavy. Pokud jde o částice magnetitu, autoři studie doporučují, aby se hodnoty této látky staly součástí standardů kvality ovzduší. „Méně než 1 % případů Alzheimerovy choroby má dědičný původ a je tedy pravděpodobné, že životní prostředí a životní styl hrají v rozvoji této nemoci klíčovou roli,“ upozorňuje Cindy Gunawanová z Australského institutu pro mikrobiologii a infekce (AIMI). Omezení znečištění ovzduší je tak podle vědkyně klíčové v boji s neurodegenerativními onemocněními jakým je například Alzheimerova choroba.