Neomylná mravenčí kartotéka: Jak zapáchá nepřítel?
Ze studie o mravencích krejčících vyplývá, že tento hmyz disponuje kolektivní pamětí. V ní má uložen pach svých konkurentů z jiných hnízd a dokáže tuto informaci prakticky využít
Podle vedoucího studie profesora Marka Elgara rozeznají mravenci krejčíci (Oecophylla smaragdina) své soupeře podobně, jako se mezi sebou poznají sportovní fanoušci. Vědci odchytili mravence z dvanácti různých kolonií a konfrontovali je s vetřelci z jiných kolonií, přičemž některé tyto kolonie jim byly známé z dřívějška, s jinými se setkali poprvé. „Zjistili jsme, že mravenci dokážou při návratu do své kolonie předat ostatním informaci o soupeřově pachu i o míře jeho agresivity,“ vysvětluje Elgar. „Když byla kolonie vystavena vetřelcům z jedné a téže kolonie opakovaně, reagovali na ni čím dál agresivněji.“
TIP: Nejbojovnější ze všech tvorů aneb Mravenci na válečné stezce
Zatím není jasné, jak přesně si krejčíci informace předávají. Faktem však je, že se vůči cizím mravencům chovají agresivně i ti jedinci, kteří neměli možnost se se svými soupeři osobně setkat. „Tento způsob komunikace ještě více podtrhuje působivost mravenčích společenství. Kolonie některých druhů, například právě krejčíků, sestávají z celých sítí hnízd o milionech dělníků,“ dodává Elgar. Vědci chtějí dalšími experimenty odhalit, jaké chemické a behaviorální procesy pomáhají tak složité informace v rámci mravenčího společenství šířit.
