Není tequily bez netopýra: Jak se vyrábí tradiční mexický nápoj
Co mají společného netopýři a tequila? Věřte nebo ne, je toho velmi mnoho. Netopýři totiž umí opylovat rostlinu agáve, ze které se tento alkoholický nápoj vyrábí. Proto si v mexické Guadalachaře začínají netopýrů dost považovat
S trochou nadsázky by se dalo říct, že není tequily bez netopýra. Toto zvíře je pro proces výroby mexického alkoholu klíčové, protože je hlavním opylovačem agáve – sukulentní rostliny, ze které se tequila vyrábí.
K netopýrům přátelská tequila
V Mexiku začínají být netopýři, kteří agáve opylují, kriticky ohrožení. Jejich populaci nesvědčí ani metody průmyslové výroby tequily, a proto skupina mexických ekologů propaguje v Mexiku projekt, jehož název by se dal volně přeložit jako „k netopýrům přátelská tequila“.
„Snažíme se tady udělat krok vpřed. Chceme vysvětlit barmanům, spotřebitelům i široké veřejnosti, že netopýři opylují agáve už miliony let. My se jim teď snažíme tuto službu splácet,“ popisuje záměry ekologů Rodrigo Medellín, který se na výzkum netopýrů specializuje.
Do projektu už se zapojilo několik majitelů plantáží a výroben tequily, kteří se snaží respektovat netopýry jako důležité opylovače agáve. Už přes 150 let totiž výrobci tequily v Mexiku zastavují přirozený proces růstu agáve tím, že rostlinu zpracují dříve, než začne kvést. Tím ji ze svého hlediska lépe zužitkují, protože v ní zůstane více potřebného cukru.
Budoucnost přirozeného pěstování
Někteří podnikatelé si díky ekologům naštěstí uvědomili, že květy jsou pro následnou reprodukci rostliny a její pěstování klíčové. Agáve proto nechávají růst tak, jak jí přírodní procesy velí a těží z toho jak oni, tak netopýři.
Salvador Rosales, jeden z místních výrobců tequily, si uvědomil výhody, které přirozený proces přináší: „Zajímavé na tomto projektu je, že na konci sklizně můžeme získat taky velké množství semen, která opět zasadíme. Díky tomu jde o velmi zdravé plantáže, ze kterých pak vzejdou zdravé rostliny naprosto přirozeným procesem.“
Mexičtí výrobci tequily se do netopýřího projektu nezapojují jen z lásky k těmto létajícím savcům, ale také kvůli zlepšení podmínek zdejší půdy, která v minulých desetiletích utrpěla velké újmy. Musela čelit plísním a nebezpečným bakteriím, a to vše právě kvůli nepřirozenému procesu pěstování agáve.
Rodrigo Medellín shrnuje prozatímní zkušenosti s prosazováním projektu slovy: „Spousta výrobců mi řeklo, že do tohoto projektu musí investovat velké peníze. Ale všichni se shodují na tom, že to stojí za to, protože znamená investici do budoucnosti. Mohlo by se totiž klidně stát, že tady za několik let už žádná agáve neporoste.“
Spojené síly milovníků tequily
Pravá tequila se vyrábí pouze z takzvané modré agáve, které se také říká Zázračný strom. Destilát, jenž obsahuje 38–40 % lihu, se vyrábí už od 16. století, kdy s produkcí začali španělští kolonizátoři na území dnešního Mexika. Na její výrobě se podílejí desítky dělníků i odborníků a tequilářský průmysl je tak důležitým zdrojem obživy mnoha mexických rodin.
TIP: Zapomeňte na tequilu: Mexiku teď vládne „burčák“ pulque
„Jedná se asi o 70 000 rodin, které jsou na tomto průmyslu závislé. I z toho důvodu se musíme o agáve starat. Pokud tomu má tento projekt přispět, rozhodně ho musíme dál podporovat a rozvíjet,“ komentuje vládní postoj Ramón González, který je ředitelem Rady pro dohlížení nad výrobou tequily.
Na tom, že alkohol spojuje, asi nakonec bude něco málo pravdy. Mexičané, a s nimi i nezanedbatelná část světa, si prostě nedokážou život bez tohoto tekutého zlata představit. A hodlají si proto agáve, a s nimi i netopýry, do budoucna pěkně hýčkat.
Jak se dělá tequila
Samotná sklizeň agáve je pravděpodobně nejtěžší částí v celém výrobním procesu. Je nutné osekat všechny listy a dojít k samotnému středu rostliny, kde se nachází její plod. Listy je navíc potřeba sekat co nejblíže plodu, protože zbytky mohou zanechat nežádoucí hořkost. Pak se agáve tři dny praží v cihlových pecích. Z upečených plodů se vymačká šťáva, která se nechá samovolně kvasit. Díky tomuto procesu se pak šťáva začíná zbarvovat dohněda a vzniká zhruba 10% alkoholický nápoj. Dalším krokem je destilace na obvyklých 38–40 % alkoholu a následuje zrání, které má velký vliv na výslednou kvalitu i chuť tequily.
Trik pro špatnou tequilu
Při rozšířeném způsobu pití tequily se napřed slízne sůl nasypaná na ruce mezi palcem a ukazováčkem, pak se rychle vypije panák tequily a na závěr se má člověk zakousnout do citrónu. To vše rychle za sebou. Jenže Mexičani sami pijí tequilu teplou a po malých doušcích. Výše popsaný způsob je jen reklamním tahem, jehož dodržení přebije špatnou chuť nekvalitní laciné tequily.