Nejstarší víno světa: Výroba vína kvevri se nezměnila nejméně 8 000 let

Jak vyrobit kvevri? Je to snadné: Hrozny se nejprve musejí sešlapat a dokonale rozmačkat, načež se výsledná kaše i se zrnky a slupkami umístí do ohromných hliněných džbánů, jež daly vínu jeho název. Nádoby, do kterých se pohodlně vejde dospělý člověk, se poté zakopou do země, zapečetí a šťáva se v nich nechá fermentovat pět až šest měsíců. Nakonec se musí víno ze džbánů opatrně odsát tak, aby veškerý kal a nečistoty zůstaly na dně. A to je vše – vznikne siný a originální produkt, který nelze okusit nikde jinde na světě. Macerované zbytky se pak samozřejmě nevyhodí, ale zpracují se na ovocnou pálenku zvanou čača.

Věřte nebo ne, zmíněnou techniku používají místní vinaři nepřetržitě už osm tisíc let, což dělá z gruzínského regionu Kvemo Kartli kolébku výroby uvedeného nápoje. Právě tam totiž archeologové před dvaceti lety objevili prastaré nádoby podobného typu a z organických zbytků uvnitř dokázali určit jejich původní obsah: Nijak překvapivě se příliš nelišil od toho, co si můžete při návštěvě Gruzie vychutnat dnes.

Na vlastní kůži

V minulosti nemělo víno sloužit jen k obyčejnému popíjení, ale bylo zasvěceno božstvům: Dochovaly se skalní malby, na nichž postavy během ceremonií pozvedají číše. Odborníci tak spekulují, že kulty antických bohů vína Dionýsa a Bakcha mají původ právě v místních slavnostech. Víno v kavkazské zemi rovněž zůstává neobyčejným nápojem, který nemůže chybět při oslavě žádného svátku – ať už civilního, či náboženského.

TIP: Nejmenší vinice na světě produkuje pouze 29 lahví vína ročně a neměli byste je pít

Jeho produkci se nevěnují pouze malí farmáři, nýbrž také kláštery. Biskup David proto přišel s nápadem na založení instituce, jež by tradici výroby kvevri vyučovala. Ve vesnici Ikalto, asi padesát kilometrů severovýchodně od Tbilisi, tak vznikla škola propojená s muzeem, jež prastarou techniku přibližuje. Návštěvníci tam mohou vína nejen ochutnat, ale také si zkusit vyrobit vlastní.