Nejnebezpečnější drogy světa: Heroin, alkohol, kokain a zabijáci z lékárny
O tom, že jsou drogy nebezpečné a člověk by se jim měl vyhýbat, nejspíš většina z nás nepochybuje. Názory se však rozejdou v okamžiku, kdy přijde na přetřes, co za drogu považovat a co ne. Mezi lékem a jedem je však většinou rozdíl jen v dávce
Afgánská kvalita
Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.
V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)
Tolerovaný zabiják
Alkohol je nejpopulárnější rekreační drogou světa, která doprovází lidstvo už hezkých pár tisíciletí. Na prvním místě je mimo jiné kvůli svému rozšíření. Vyzkouší jej 86,3 % lidí starších osmnácti let a pravidelně jej konzumují dvě miliardy lidí. Více než 107 milionů lidí je pak na alkoholu závislých – nevydrží bez něj. Z hlediska přepočtu konzumace čistého lihu na osobu jsme v Česku skoro „best in…“ na světě (14,3 litru v roce 2016), hned po Litvě a Jižní Koreji.
Alkohol přináší uvolnění, euforii a funguje jako sedativum zpomalující reflexy. Ovšem také vyvolává deprese a někdy i agresivitu. Za volantem zvyšuje riziko dopravní nehody 13krát a je spolupachatelem u 40 % hlášených trestných činů souvisejících s násilím. Alkohol silně zasáhne závislého konzumenta, ale ještě silněji dopadne na celou společnost. (foto: Shutterstock)
Chemický útlum
Benzodiazepiny jsou psychoaktivní látky, jež svým uživatelům zprostředkovávají sedativní, hypnotický, anxiolytický, antikonvulzivní, myorelaxační anebo amnestický účinek. Z tohoto přepestrého výčtu účinků je patrné, že máme co do činění s léky proti nespavosti, úzkostem a křečím. A také s léky, které nám mají pomoct překonat jiné závislosti.
Ve své podstatě měly benzodiazepiny zastoupit a nahradit návykovější a rizikovější barbituráty, ale přitom se samy staly svébytnou skupinou frekventovaně zneužívaných léků na předpis. V průběhu jejich konzumace se zvyšuje tolerance (je třeba zvyšovat dávky) a také abstinenční příznaky spojené s touhou po další dávce. V současnosti zodpovídají za 4 % veškerých úmrtí po podání léčiva. Bez předchozí medikace je volně používá 130 milionů lidí každý den. Společenská závadnost této drogy je nízká, individuální vyšší. (foto: Shutterstock)
Když v Praze první jarní den naposled zasněží
Svět se mění, ale kokain zůstává: Tropanová droga extrahovaná z listoví jihoamerického keře rudodřev koka neztratila za poslední staletí nic ze své popularity. Už ji sice neužívají Inkové, ale jako rekreační drogu a stimulant lidé po celém světě. Riziko psychické závislosti je u kokainu nižší než fyzické. I tak představuje pořádný nápor na lidský organismus, zvláště pro srdce (jde o kardiotoxickou látku). Jejím uživatelům hrozí hypertenze a infarkt. Rizika užívání jsou trojnásobně větší než rizika předávkování.
Škodlivost této drogy je při dlouhodobém užívání pro individuální zdraví značná, ale mnohem větší obavy působí její negativní vliv celospolečenský, neboť za její produkcí a distribucí stojí organizovaný zločin. Na 1 723 tun této drogy (odhad výroby za rok 2018) připadá kolem 17 000 smrtí z předávkování, ale také přes 170 000 mrtvých v důsledku násilí a kriminality šířené drogovými kartely. (foto: Shutterstock)
Růžová úleva?
Ibuprofen patří k nesteroidním antiflogistikům – tlumí bolesti, záněty a horečky. Paracetamol je analgetikum a antipyretikum, jež pomáhá proti bolestem, teplotě a mírní výkyvy nálad. Co dělají tyto běžně dostupné léky na druhé příčce? Než jste dočetli větu, vylouplo je z platíčka přes 60 milionů lidí, kteří je užívají denně, aniž by museli. Tablet s paracetamolem se ročně spotřebuje 2,7 miliardy, ibuprofenu 1,4 miliardy. Dvě třetiny konzumentů je přitom užívají v rozporu s medikací. Ne terapeuticky, ale volně.
Výsledkem je mimo jiné půl milionu výjezdů záchranek k předávkováním a otravám plus čtvrt milionu hospitalizací. Zneužívání běžně dostupných léků má nízkou společenskou závadnost, ale pro individuální lidské zdraví je dlouhodobě tragické. (foto: Shutterstock)
Nejen před Moskvou
Ze snů o nezdolných vojácích, bez únavy a strachu postupujících k cíli, se za 2. světové války zrodil plošně užívaný metamfetamin. V jeho ilegální nekomerční podobě jej dnes známe jako pervitin, který není těžké vyrobit z prekurzorů běžně dostupných léčiv. To, co začíná jako příval energie, nabyté sebedůvěry a zrychlené psychomotoriky, však končí únavou, vyčerpáním, depresemi a psychickou labilitou. A potřebou další dávky.
Fyzická závislost na pervitinu je nižší, psychická bohužel vyšší. Sílu abstinenčních příznaků mohou zesílit nejrůznější projevy psychóz. Z toho plynou extrémní rizika pro závislého uživatele (stejně jako citelné společenské kolize), protože pro další dávku je schopen dopustit se čehokoliv. (foto: Shutterstock)
Fentanyl & spol
Opioidy jsou synteticky nebo polosynteticky vyráběná farmaka, odvozená od přírodních opiátů. Spadají sem alkaloidy jako morfin a kodein, odvozená polosyntetika jako oxykodon, potažmo plně syntetická jako metadon a pethidin. Co dovedou? Tlumit bolest, přinášet uvolnění či vyvolávat euforii. Jsou to velmi silná analgetika, což je vynikající, když chcete dočasně potlačit neustupující bolest. Ale bude opravdu zlé, když si na ně vytvoříte návyk – a to je lehké. Lékaři ze západních států přitom superúčinné opioidy předepisovali rutinně.
Konkrétně Fentanyl stokrát efektivnější než morfin se stal poslední z mnoha příčin celonárodní závislosti v USA – krizi s nadužíváním opioidů tu zažívají už pár generací, a prohrávají. Vypovídají o tom 2–3 miliony závislých a 50 000 mrtvých (předávkovaných) ročně. Situace je podobná i ve světě, kde je na opioidech závislých 53 milionů lidí. Individuální rizika závislosti jsou značná, společenská nižší. (foto: Shutterstock)
Hřebíky do rakve
Každý pátý člověk na světě je aktivním kuřákem. V 80 % případů jde o muže; epicentrum „závislosti“ se nachází v Asii a na východě Evropy. Z jedné zapálené cigarety s 8–10 miligramy nikotinu do sebe dostanete jeden jediný, zbytek shoří. Ale i to stačí k navození libých pocitů, stimulaci pozornosti i vyvolání stavu relaxace. A to se nám líbí. Nikotin je extrémně návykový, po psychické závislosti následuje fyzická. Dobré zprávy? Nezabije vás nikotin a závislost, ale spíš přidružená zdravotní rizika spojená s kouřením.
Konzumace tabáku bude jednou stát život polovinu jeho uživatelů, ročně zahubí okolo 8–10 milionů lidí. Současně ničí i nekuřáky, kteří jsou spalinám z tabákových výrobků vystaveni. Individuální závadnost je extrémní, celospolečenská pak nemalá. I přesto je kouření tolerováno. (foto: Shutterstock)
