Nejlépe přizpůsobení suchozemci: Pětice návštěvníků vodní říše

Šelmy moří

Mezi savci nalezneme dvě velké skupiny, skvěle přizpůsobené životu ve vodě – jednou z nich jsou i příbuzní suchozemských šelem, známí jako ploutvonožci. Patří mezi ně známí obyvatelé zoologických zahrad – tuleni, lachtani nebo třeba mroži. 

K životu ve vodě je předurčuje hydrodynamický tvar těla a velké zásoby tuku, které je chrání před chladem. Jejich pětiprsté končetiny připomínají pádla a umožňují jim vyvinout rychlost až kolem 28 km/h. Skvěle se také potápí, k čemuž jim dopomáhá množství fyziologických adaptací dýchacího i oběhového systému.

Největším zástupcem této skupiny je rypouš sloní (Mirounga leonina), jehož samci mohou dosáhnout délky až 6,8 metru a maximální hmotnosti 5 tun. Samice jsou však podstatně menší, jen výjimečně se přiblíží k hmotnosti 1 000 kg. (foto: Shutterstock)

Leniví obři

Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká (Dermochelys coriacea), karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa. Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.

Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod Archelon s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. Kareta obrovská (Chelonia mydas) běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let. (foto: Shutterstock)

Postrach jezer a oceánů

Králem mezi plavci v kategorii krokodýlů je nepochybně největší z nich, krokodýl mořský (Crocodylus porosus). Tento obrovitý plaz dosahuje délky až přes 6 metrů a hmotnosti téměř 2 000 kilogramů. Díky silnému ocasu, solným žlázám a dalším adaptacím mohou tito krokodýli urazit až stovky kilometrů a značně se vzdálit od pobřeží. Krokodýl mořský se dokáže díky mohutným záběrům svého ocasu vyšvihnout vysoko nad hladinu. Ačkoli plavou průměrnou rychlostí kolem 4 km/h, mohou nakrátko zrychlit až na 29 km/h, což je asi trojnásobek plaveckého výkonu člověka. Vědci nedávno zjistili, že krokodýli mají dobrou paměť a schopnost učit se – například sledovat migraci své kořisti i v průběhu měnících se podnebních podmínek. Jak ukázal výzkum z roku 2014, stejně dobře adaptován na vodu mohl být i obří dravý dinosaurus Spinosaurus, který žil v době před 95 miliony let v severní Africe. (foto: Shutterstock)

V neoprenu z peří

V ptačí říši sotva nalezneme lepší plavce a potápěče, než jsou tučňáci (čeleď Spheniscidae). Schopnost pohybovat se aktivně ve vodě je u nich dána jednak hydrodynamickým tvarem těla, dále končetinami přeměněnými v pádla a v neposlední řadě díky hladkému opeření, které odpuzuje vodu a zároveň ptáka ve vodě nadnáší (zachycenými bublinkami vzduchu). Jak bylo zjištěno, tučňáci se dokážou ponořit i stovky metrů pod hladinu (rekordní ověřený ponor činí 535 metrů) a dosáhnou rychlosti kolem 27 km/h. K dlouhodobému pobytu pod vodou jim napomáhá zvláštní supraorbitální žláza, která odstraňuje sůl z krevního oběhu. 

Zřejmě největším tučňákem v dějinách planety byl Icadyptes, vědecky popsaný roku 2007 z Peru. Žil v období oligocénu, před 36 miliony let, a dosahoval výšky 1,5 metru. Největší tučňák dneška, tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) je o zhruba 30 cm menší. (foto: Shutterstock)

Obři s teplou krví

Kytovci jsou názornou ukázkou toho, že i původně zcela suchozemský tvor může být evolucí vytvarován do podoby téměř dokonalého obyvatele vody. Nejlepší potápěči mezi savci patří právě mezi kytovce – vorvaň se potápí do hloubky až 2,2 km a vorvaňovec dokonce 2,9 km! Při tom jim pomáhá množství přizpůsobení anatomického i fyziologického rázu. Nejen že jsou velryby, delfíni, kosatky a další zástupci této skupiny skvělými plavci a potápěči, někteří z nich se stali vůbec největšími živočichy všech dob, alespoň co se tělesné hmotnosti týká.

V případě kytovců je velikostním rekordmanem neobvykle současný druh, nikoliv druh vyhynulý. Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je skutečným gigantem, největší změřený jedinec byl dlouhý 33,5 metru a jeho hmotnost je odhadována až na 200 tun. (foto: Shutterstock)