Obři mezi zvířaty: Kdo jsou největší tvorové současnosti

Největším savcem dneška je zároveň také největší známý živočich všech dob, kytovec plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Rekordmanem je pouze z hlediska hmotnosti, protože jeho maximální zjištěnou délku 33,6 metru hravě překonávalo několik druhohorních dinosaurů. K hmotnosti 190 tun se už ale žádný suchozemský tvor zřejmě nikdy nepřiblížil. Na souši je největším savcem a také největším suchozemským zvířetem současnosti slon africký (Loxodonta africana) s maximální zjištěnou hmotností 12,2 tuny a výškou rovných 4 metrů v kohoutku. Ještě vyšší je žirafa (Giraffa camelopardalis), jejíž rekordní změřený jedinec čněl do výše 5,87 metru.

Nepřekonatelné kolosy

Největším suchozemským savcem minulých geologických období byl obří třetihorní asijský lichokopytník Paraceratherium. Tento nosorožcům příbuzný obr dosahoval pětimetrové výšky ve hřbetě, měl jeden a půl metru dlouhou hlavu a na délku přesahoval 8 metrů. Jeho hmotnost činila až 16 tun, takže vážil stejně jako tři velcí sloni!

V současnosti je největším žijícím opeřencem africký pštros dvouprstý (Struthio camelus) s výškou až 2,7 metru a hmotností nejméně 156 kilogramů (údaje o jedincích s hmotností kolem 200 kilogramů nejsou potvrzené). Také vajíčka těchto ptáků jsou největší, jaká dnes můžete v přírodě vidět, dosahují totiž hmotnosti až 1,4 kg. Největším rozpětím křídel kolem 3,7 metru se může v současnosti chlubit albatros stěhovavý (Diomedea exulans). Z velkých dravých ptáků je pak nejimpozantnější jihoamerický kondor andský, jehož rozpětí může přesáhnout 3,2 metru.

Mezi největší pravěké ptáky patřil zřejmě madagaskarský „sloní pták“ Aepyornis maximus. Při výšce přes 3 metry dosahoval hmotnosti až kolem 500 kilogramů, tedy zhruba trojnásobku váhy největších pštrosů. Největší rozpětí křídel měl obří teratom Argentavis magnificens, který žil před 6 miliony let na území dnešní Argentiny. Jeho rozepjatá křídla měřila až osm metrů!

Plazi velikosti XXL

Zlatou éru plazů období druhohor již nemohou současné ekosystémy zopakovat ani v oboru velikosti. Přesto i dnes existují obří plazi, mezi nimiž je jasným rekordmanem krokodýl mořský (Crocodylus porosus) žijící v Austrálii a jihovýchodní Asii. Jeho průměrná délka je 4–5,5 metru, ale rekordní jedinec dosáhl délky 6,3 metru a hmotnosti téměř 1,4 tuny. Nejdelším – i když zdaleka ne tak těžkým – plazem je však had krajta mřížkovaná (Python reticulatus) rovněž z jihovýchodní Asie. Nejdelší známí jedinci dosáhli údajně délky asi 9,7 metru, ale potvrzený rozměr má hodnotu „jen“ 6,95 metru. S maximální délkou 6,6 metru moc nezaostává ani jihoamerická anakonda velká (Eunectes murinus), která je navíc podstatně mohutnější. Z dnešních želv pak velikostně kraluje kožatka velká (Dermochelys coriacea) s délkou až 2,7 metru a nejvyšší zjištěnou hmotností 932 kilogramů.

V kategorii plazů všech dob je absolutní vítěz zcela jasný – je jím obří sauropodní dinosaurus Argentinosaurus huinculensis. Žil v době svrchní křídy před 95 miliony let, dosahoval délky kolem 35 metrů a hmotnosti přes 80 tun. Fragmentární zkameněliny však ukazují na existenci ještě větších dinosaurů, o kterých toho ale zatím mnoho nevíme.

Obojživelní velikáni

Ačkoliv doba devítimetrových prvohorních obojživelníků dávno skončila, i v dnešní přírodě je možné narazit na neobvykle velké druhy. Rekordmanem je velemlok čínský (Andrias davidianus) z jihovýchodní Asie, který dorůstá délky až 183 cm a hmotnosti 64 kilogramů. Podobně velký je také velemlok japonský (Andrias japonicus) a maximální zjištěnou délkou 153 cm a hmotností kolem 36 kilogramů. Největší dnes žijící žába je veleskokan goliáší (Conraua goliath) z Kamerunu a Rovníkové Guineje. Tato úchvatná „žabka“ dosahuje hmotnosti až 3,2 kilogramu a délky těla 33 cm, nepočítaje v to ovšem nohy. Zvláštní skupinou obojživelníků jsou také beznozí červoři, jejichž největším zástupcem je dnes druh cecílie Thompsonova (Caecilia thompsoni) z Kolumbie s délkou až 1,5 metru a hmotností kolem 1 kilogramu.

Zřejmě největším obojživelníkem v historii života na Zemi byl temnospondyl Prionosuchus plummeri. Tento až devět metrů dlouhý obr žil v období prvohorního permu (asi před 270 miliony let) na území dnešní Brazílie. Rekordní žábou všech dob byla „ropucha z pekla“ Beelzebufo ampinga. Před 70 miliony let žila na Madagaskaru, bez nohou byla dlouhá 40 cm a vážila přes 4 kilogramy. Mohla pojídat i mláďata dinosaurů!

Goliášové mezi rybami

Jestliže nepočítáme paryby s chrupavčitou kostrou, kam patří také velcí žraloci a rejnoci, pak je největší v současnosti žijící rybou podivně tvarovaný měsíčník svítivý (Mola mola). Má rozpětí ploutví až 4,2 metru, délku těla 3,3 metry a hmotnost kolem 2 300 kilogramů. Z ryb „klasičtějšího“ tvaru je pak největší jeseterovitá ryba vyza velká (Huso huso) z Kaspického a Černého moře. Ta může dosáhnout délky až 7,3 metru a hmotnosti téměř 1,6 tuny. Ještě delší je pak podstatně méně robustní paprskoploutvá oceánská ryba hlístoun červenohřívý (Regalecus glesne), dlouhá přinejmenším 13,7 metru a těžká až zhruba 280 kilogramů. Nepotvrzené údaje o tomto „královi sleďů“ (jak zní jeho anglická přezdívka) však mluví i o jedincích dosahujících délky až 16,7 metru.

Největší dnes známou kostnatou rybou byl jurský Leedsichthys problematicus, žijící v době před 165 miliony let. Je pravděpodobné, že tyto obří ryby mohly dosáhnout délky přes 20 metrů a hmotnosti až kolem 100 tun.