Nejčastější příčiny úmrtí v Česku: Víme, na co zemřete

Nemoci oběhové soustavy

Srdce váží kolem 300 g, je velké zhruba jako zaťatá pěst a s každým tepem vypudí do krevního oběhu asi 70 cm³ krve. Za minutu jím tedy projde okolo 5 l životodárné tekutiny, což odpovídá jejímu celkovému objemu v těle. Srdeční zástava organismus kriticky ohrožuje, protože orgány (především mozek) nedostávají kyslík a potřebné živiny. K nejčastějším příčinám srdečního selhání patří ischemická choroba srdeční, chlopenní vady a kardiomyopatie, tedy poškození srdečního svalu. Mozek čelí ohrožení už při zástavě trvající déle než pět minut. K akutnímu selhání u něj dochází v důsledku cévních mozkových příhod, například mozkového infarktu či mrtvice, které nastávají kvůli poruše krevního oběhu orgánu.

Nádorová onemocnění

Druhou objemnou a rozmanitou kategorií příčin úmrtí jsou nádory. Konkrétně pak ty zhoubné, protože úmrtnost na nezhoubné se většinou pohybuje v promilích procent. Nezhoubné (benigní) nádory rostou většinou pomalu, nevrůstají do okolích tkání a sousední struktury spíše jen utlačují. Pokud se je podaří odstranit, většinou znovu nenarůstají. Naproti tomu zhoubné (maligní) nádory rostou rychle, některé pronikají do okolních tkání a ničí je. Agresivní buňky poté naruší stěny cév a do organismu se dále šíří cévní a mízní soustavou, v místech s příhodnými podmínkami vznikají metastázy. 

Nádor, tedy masa nové tkáně, která se utvořila samovolně bez potřeby organismu, může vzniknout v jakékoli tkáni. Nejčastěji se však objevuje v částech těla, kde se buňky množí nejvíc (dýchací či trávicí soustava) nebo v tkáních, kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsa).

Nemoci dýchací soustavy

Plíce váží asi 1,3 kg a umožňují výměnu plynů mezi krví a vzduchem: Krev v nich přijímá kyslík a zbavuje se oxidu uhličitého. Průdušky se v plicích větví na hustou síť o celkové délce 2 400 km. Výměna plynů se odehrává v plicních sklípcích, kterých je asi 400 milionů. Celková vnitřní plocha orgánu se pohybuje mezi 50 a 70 m². Akutní respirační selhání, jež se projeví výrazným poškozením plic, nastává například v důsledku pneumonií (zápalů plic), edémů (otoků) či výpotků (zánětlivých otoků). Dochází při něm k nedostatečnému okysličování tkání a nestabilitě krevního oběhu. Následuje útlum centrálního nervového systému, v nejtěžších případech selhávají další orgány a pacient umírá. 

Nemoci trávicí soustavy

V této skupině hrají hlavní roli játra. Orgán vážící 1,5 kg plní asi 500 různých funkcí: od podílu na trávení potravy přes syntézu důležitých látek a jejich skladování až po odbourávání zplodin a toxinů. Zásoby vitamínu A uskladněné v játrech vystačí na dva roky, a vitamínu B12 dokonce na čtyři roky. Při akutním selhání orgánu se poškozuje jeho tkáň, například v důsledku propuknutí infekční hepatitidy, nádorového onemocnění nebo alkoholické (i nealkoholické) cirhózy. Játra se pak nedokážou zbavovat odpadních látek a škodlivin, které se tudíž v těle hromadí. Následně může dojít k poruše mozkových a srdečních funkcí a ztrátě vědomí. 

Na věku záleží

Pro osoby ve vyšším středním věku, tedy zhruba 45–64 let, je typická spíše úmrtnost na novotvary a skupina nejstarších osob (65 let a více) je spojena více s úmrtími na nemoci oběhové soustavy. U nejstarších osob se také výrazněji projevují nemoci dýchací soustavy, stejně jako u dětí ve věku 1–9 let. Střední délka života činí u mužů 75,8 roku, u žen 81,4 roku. Nejnižší úmrtnost, a tedy nejvyšší naději na dožití mají již dlouhodobě obyvatelé Prahy, naopak nejvyšší úmrtností se vyznačují kraje Ústecký a Moravskoslezský.