Nedůslední vzbouřenci: Stavovský odboj v Čechách 1546–1547 (2.)
Navzdory úspěchům císaře Karla V. v Německu, kde se nakonec v prosinci roku 1546 protestantská koalice rozpadla, nevypadala situace příliš růžově
Ani Ferdinandova pozice nebyla lepší než v létě, přesto byl však nucen postavit nové oddíly žoldnéřů. Jeho problémy s úvěry ale rostly a královská pokladna začala vykazovat značný schodek. Nakonec mu tedy nezbylo nic jiného, než se o pomoc obrátit opět k českým stavům.
TIP: Přečtěte si, jak konflikt mezi králem a stavy vznikl
Nové potíže
Na svolávání sněmů a zdlouhavé povolování daní nebyl čas a další postup Jana Fridricha také Ferdinanda přesvědčil, že pro Mořice udeřila v Sasku hodina dvanáctá. Nebyl si navíc zcela jistý jeho věrností a tak potřeboval vojáky a potřeboval je hned! Využil zpráv o útocích kurfiřtových oddílů a 12. ledna 1547 vydal zvláštní mandát, kterým opět rozhodl o svolání zemské hotovosti. Navzdory Ferdinandovým snahám se 24. ledna sešly v Litoměřicích pouze nepočetné oddíly. Ferdinand tak dosáhl toho, čeho se po celou dobu obával nejvíce – vůči jeho nařízením se vytvářela široká opozice, argumentující na rovině zemských zákonů a privilegií.
Šlechtici a měšťané se nezávisle na Ferdinandovi dohodli, že na 17. března svolají zemský sněm. Odpor proti králi se začal podobat rozjetému vlaku a na konečné situaci už nic nezměnilo ani to, že Ferdinand nakonec od provedení mandátu ustoupil. Šlechta i města se začaly chystat na velkou konfrontaci se svým pánem.
Vrchol a pád
Ferdinand vzal pražský sjezd na vědomí a rozhodl se hrát o čas. Věděl, že sbory Karla V. jsou na pochodu směrem k česko-saským hranicím a že válečná situace pomalu spěje k habsburskému triumfu. Ferdinand si byl po spojení s bratrem Karlem jistý svou pozicí a stavům se rázně postavil. Jejich spolek označil za nezákonný a požadoval i rozpuštění zemské hotovosti. Shromáždění šlechtici a měšťané o jeho požadavcích jednali, když 27. dubna přišla jako blesk z čistého nebe zpráva o porážce Jana Fridricha katolickými oddíly v bitvě u Mühlbergu.
Poslední smutné dějství této nedůsledné vzpoury se odehrálo ve dnech 2. až 8. července 1547 v Praze. Po Ferdinandově vjezdu do města se Pražané postavili jeho vojákům na ozbrojený odpor, v této době však už stáli proti svému panovníkovi sami. Následovaly už pouze procesy se zúčastněnými šlechtici a měšťany.
