Narovinu: Deset vyvrácených omylů, jimž lidé často věří

1. Využíváme jen 10 % mozku

Je sice pravda, že rozhodně nevíme o všech částech mozku, k čemu přesně slouží, stejně jako to, že nevyužíváme celý mozek najednou. Avšak to nic nemění na tom, že rozhodně neposíláme 20 % kyslíku a energie do něčeho, co jen tak leží ladem.

2. Existuje temná strana Měsíce

Ze Země vidíme jen polovinu (přesně 59 %) Měsíce, zbytek tedy musí být ve věčné tmě a zimě. Nebo ne? Určitě ne! Kteroukoli chvíli (pokud tedy nepočítáme výjimečná zatmění) je osvícena přesně polovina Měsíce – i ta část, kterou ze Země nevidíme.

3. Úplněk ovlivňuje chování

Na moc úplňku se vymlouvají mnozí, existují nejrůznější statistiky, naznačující větší míru výskytu zločinů. Přesto však vliv úplňku na lidské chování prokázán nebyl – například korelace se zločinností se obvykle vysvětlili zahrnutím víkendů či svátků do statistiky.

4. Cukr způsobuje u dětí hyperaktivitu

Bujaré chování dětí na narozeninových oslavách, spojených s konzumací zmrzliny, zákusků a dalších na cukr bohatých potravin vedlo některé lidi k myšlence, že cukr (a energie v něm obsažená) u dětí vzbuzuje hyperaktivní chování. Vysvětlení však bude spíše v něčem jiném, než v cukru. Každopádně však dnes jíme několinásobně více cukru, než spořádali naši předkové – průměrný Američan spořádá okolo 70 kg cukru za rok, zatímco před 200 lety to bylo jen okolo dvou a půl kilogramu.

5. Blesk nikdy neuhodí dvakrát do stejného místa

Toto přísloví s realitou bohužel nemá nic společného. Například Empire State Building, převyšující výrazně své okolí, je cílem blesku zhruba stokrát do roka. A navíc: studie NASA zkoumající necelé čtyři stovky blesků jedné bouře ukázala, že třetina blesků se rozvětvila a dokonce najednou zasáhla dvě místa.

6. I mince může zabít

Když pustíte minci byť z obří výšky, rozhodně tím nikomu neublížíte. Příliš lehký (a hlavně placatý) předmět dosáhne rychlosti sotva 100 km/h. Ale třeba svazek klíčů už by pořádnou škodu udělat mohl.

7. Vlasy a nehty rostou i po smrti

Aby cokoli rostlo, musely by v těle probíhat procesy přeměny energie a buněčné procesy, což se vylučuje s definicí smrti. Avšak nehty mohou vypadat, že rostou: na rozdíl od kůže se totiž nesvrašťují, takže po určitém čase vypadají relativně větší a delší, než v čase úmrtí.

8. Prokřupávání kloubů způsobuje artritidu

I když to vypadá logicky, žádná z vědeckých studií to nepotvrdila. A za jednu kuriózní na toto téma dostal dokonce Donald Unger Ig-Nobelovu cenu (jakousi parodii na skutečnou „nobelovku“ za zbytečný výzkum). Šedesát let si protahoval klouby jen na levé ruce, ale žádný rozdíl v jejich zdravotním stavu nenastal.

9. Strávit žvýkačku trvá sedm let

Ve skutečnosti žvýkačka neobsahuje prakticky žádné využitelné látky, a tak ji tělo nestráví nikdy. Po čase ji v podstatě vcelku vyloučí. Polykat žvýkačku však není dobrý nápad – v trávícím ústrojí se na ni mohou nabalit další nestravitelné kusy a společně způsobit mnohé problémy.

10. Antibiotika zabíjí viry

I když mnozí lékaři na chřipku „pro jistotu“ předepisují antibiotika, jak již z názvu vyplývá, na viry jsou tyto léky krátké. Naopak předepisování antibiotik na virová onemocnění snižuje jejich účinnost. Odhaduje se, že jen v USA je ročně takto zbytečně napsáno na deset milionu předpisů.