Život Charlotty Belgické začal 7. června 1840 podle tradičního scénáře. Narodila se do královské rodiny a před sebou měla budoucnost po boku některého z evropských monarchů. Osud se ale s princeznou ani trochu nemazlil.
Co začalo jako pohádka, skončilo tragédií s dlouhým hořkým koncem. Sedmnáctiletá Charlotta se provdala vskutku do nejlepších kruhů. Jejím manželem se nestal nikdo jiný než bratr rakouského císaře, pohledný arcivévoda Maxmilián. Ke štěstí chyběl mladému páru jen vladařský titul, když v tom přišla nabídka získat mexickou korunu. A právě ta budoucnost manželů jednou provždy zpečetila. Zatímco Maxmilián skončil před popravčí revolucionářskou četou, u zoufalé Charlotty propukla duševní porucha, které se už nikdy nezbavila.
