Nálezy z 3000 let starého vraku lodi Uluburun odhalují složitou obchodní síť

Koncem 14. století před naším letopočtem ztroskotala pravděpodobně mykénská loď u výběžku na jižním pobřeží dnešního Turecka, který nese jméno Uluburun. Tato zhruba 16 metrů dlouhá loď vyplula z Kypru, nebo pobřeží Levanty a směřovala na západ, nejspíš na ostrov Rhodos, kde tehdy bylo významné překladiště. Pro moderní svět byla objevena v roce 1982 a dnes je známá jako „vrak z Uluburnu“. Pro archeology je to jeden z nejcennějších souborů nálezů z tohoto období ve Středomoří.

Loď potopená u Uluburnu vezla zajímavý náklad – především řadu surovin, artefaktů živočišného původu i luxusních výrobků. Většinu jejího nákladu představovalo 10 tun mědi a tuna cínu, určeného pro výrobu bronzu. Výzkum tohoto nákladu přináší ohromné množství informací o dění v pozdní době bronzové.

Cín z Uzbekistánu

Americký archeolog Michael Frachetti z Washingtonovy univerzity ve St. Louis a jeho spolupracovníci nedávno učinili pozoruhodný objev, který na konci listopadu zveřejnil vědecký časopis Science Advances. Díky pokročilým geochemickým analýzám s využitím izotopů badatelé zjistili, že zhruba třetina cínu, který byl součástí nákladu vraku z Uluburnu, pochází z dávných dolů u Karnabu v dnešním jihovýchodním Uzbekistánu. Toto místo je přitom vzdálené přes 3 200 kilometrů od přístavu, v němž byl cín naložený na nešťastnou loď. Zbývající dvě třetiny cínu z nákladu pocházejí z dolů v pohoří Taurus v dnešním Turecku.

Cesta cínu ze středoasijského Uzbekistánu do více než 3 200 kilometrů vzdálené Haify, kde byl naložen na loď. (zdroj: Washington University St. Louis, Michael Frachetti, CC BY 4.0)

Oblast dolů u Karnabu v Uzbekistánu v pozdní době bronzové obývaly malé a poměrně izolované komunity horských pastevců. Mezi nimi a Levantou se rozléhala ohromná a obtížně schůdná krajina. Pro Frachettiho byl proto zpočátku původ cínu velkým překvapením.

TIP: Poklady z moře: Starodávné vraky u pobřeží Egypta vydaly římské cennosti

Další výzkum ale odhalil překvapivě složitý dodavatelský řetězec, díky kterému byli horníci schopni přepravit velké množství cínu z dolů ztracených ve Střední Asii až na trhy ve Středomoří. „Zdá se, že lokální komunity horníků měly přístup k mezinárodní obchodní síti s nečekaně velkým dosahem, která dokázala dopravovat vytěžený cín na neuvěřitelné vzdálenosti. A to všechno v pozdní době bronzové,“ nevychází z úžasu Frachetti.