Naděje jen pro některé: Uhynulé velryby populaci ledních medvědů nespasí
Shánění potravy je pro lední medvědy obzvlášť složité na konci jara. Na některých místech si ale během teplých měsíců dokázali najít náhradní zdroj potravy. Vědci se pokusili spočítat, zda to může stačit…
Lední medvědi potřebují k přežití led, po němž se pohybují a ve kterém hledají dýchací otvory tuleňů a jejich doupata s mláďaty. Jen díky ledu se ke své kořisti dostanou. Když se na konci jara ledy rozlámou, musejí medvědi vydržet na pevnině, kde paběrkují a snaží se přežít do doby, než mořská hladina opět zamrzne. Na některých místech si lední medvědi během teplých měsíců našli náhradní zdroj potravy – obrovské mrtvoly uhynulých velryb, které uvízly na mělčině.
Vědce z University of Washington napadlo, že velrybí mršiny by mohly být dostatečnou potravní náhradou, která by zachránila populace ledních medvědů i poté, co ledový příkrov v Arktidě přes léto úplně zmizí, což by podle většiny předpovědí mělo nastat kolem roku 2040. Vědci si proto nejprve určili, kolik velrybího tuku a masa by potřebovala populace ledních medvědů během „postního období“ a pak odhadovali velikost velrybích populací kolem Aljašky a na Čukotce. Dále zjišťovali, kolik velryb potenciálně uvízne na mělčině, přičemž vycházeli z toho, že jen asi 10 % uhynulých velryb je vyplaveno na břeh a jen některá z těl uvíznou na místech, kam se medvědi mohou dostat.
Analýza ukázala, že hypotetická populace 1 000 ledních medvědů by pro dobu letních měsíců bez ledu potřebovala zhruba osm velryb. Na jaře, kdy medvědi jedí nejvíc, by tutéž tisícihlavou populaci udrželo naživu asi 20 velryb.
TIP: Král Arktidy v slepé uličce – Evoluční problémy ledních medvědů
Zatímco v Čukotském moři se na základě dlouhodobě shromažďovaných údajů dá říct, že takové množství velryb by bylo zřejmě každým rokem k dispozici, o jiných oblastech to neplatí. V Arktidě žije 19 oddělených populací ledních medvědů a mnohé mají v tomto ohledu mnohem horší předpoklady.
Mořská bioložka Kristin Laidreová, která výzkum vedla, popsala jeho závěry takto: „Zatímco v některých oblastech jsou mršiny velryb důležitým zdrojem, který může ledním medvědům nahradit ztráty potravy způsobené ústupem ledu, určitě se nedá očekávat, že vyřeší situaci napříč celou Arktidou a zcela medvědům nahradí chybějící tuleně. V mnoha regionech jsou prostě environmentální změny příliš velké a velrybích těl je příliš málo.“
