Náboženství pro nový věk: Zjevení mormonského polygamisty

Mormonské náboženství je pokusem o znovunastolení původní církevní obce tak, jak ji vytvořil Kristus. Tento směr, k němuž se dnes hlásí přes dvanáct milionů věřících, vznikl v polovině 19. století ve Spojených státech. Roku 1820 se tehdy čtrnáctiletý Joseph Smith modlil k Bohu, načež se mu zjevil Otec i Ježíš Kristus.

Své vidiny mladík sepsal a v roce 1827 je vydal jako Knihu Mormonovu. Při její kompletaci se ovšem inspiroval také takzvanými Zlatými deskami. Ty měly pocházet už z 5. století př. n. l. a Smith je prý nalezl nedaleko svého bydliště. Na místo, kde odpočívaly, ho měl přivést anděl Mormonin, který mu věnoval i speciální brýle, s jejichž pomocí mladík texty napsané v nesrozumitelném jazyce rozluštil. 

Dnešní mormoni jsou známí hlavně díky své misionářské činnosti, uznáním moderních proroků, nových i starých písem, odmítáním alkoholu, tabáku, kávy, čaje i drog. V současné době je jejich víra na vzestupu nejen v USA – zejména díky výborné organizaci a velké angažovanosti misionářů. 

Kontroverze jménem polygamie 

Spoustu podobností najdeme především s křesťanstvím: mormoni například uznávají Ježíše Krista coby božskou bytost nebo Bibli jako poselství božské autority. Celou řadou názorů se však od hlavních směrů křesťanství liší – například přesvědčením, že Ježíš Kristus po svém zmrtvýchvstání nevstoupil do nebe, ale odplul do Severní Ameriky. Zde se pak měl věnovat křtění indiánů a založil zde údajně první křesťanskou církev. 

Historie tohoto náboženství se však pojí s celou řadou dalších kontroverzí – nejvíce jde asi o otázku mnohoženství. Zmíněnou praktiku prorok Smith svým věřícím původně přikázal, postupně však narážela na americké zákonodárství a v roce 1890 ji čtvrtý prezident církve Wilford Woodruff oficiálně zrušil. Podle některých zdrojů však mormoni mnohoženství tajně praktikovali dále. Kontroverzním tématem zůstává také „křest mrtvých“. Pokud potomci dávno zemřelých lidí souhlasí, kněží jejich předky pokřtí a údajně je tím ochrání před peklem.

Za zavřenými dveřmi 

Praktiky uvnitř mormonských chrámů jsou stále trochu záhadou – věřící zastávají názor, že co se děje uvnitř chrámu, by tam mělo i zůstat. Před vstupem do svatostánků musejí věřící projít zasvěcením, nové ovečky nadto potřebují i písemné doporučení od svého biskupa. Teprve po roce aktivní účasti, kdy je dotyčný shledán „vhodným“, se povolení ke vstupu do chrámů stane permanentním. Adept ovšem musí splnit celou řadu podmínek, které se týkají nejen víry, ale také cudného a slušného života. Zahrnuje to i požadavek nosit ve dne v noci ultrakonzervativní „chrámové prádlo“, které má věřící ochránit od zla a pokušení, ale také jim připomínat jejich víru. Jednou z podmínek je také neudržování vztahů s polygamisty, čímž se mainstreamoví mormoni odstřihávají od svých dávných polygamických bratří.