Náboženství pro nový věk: Marihuanový mesiáš z Jamajky

Rastafariáni jsou v našich myslích pevně spojeni s barevnými jamajskými hučkami, dredy a dost často také s marihuanou. Historie tohoto myšlenkového proudu je ovšem mnohem starší a skutečně pohnutá

18.09.2018 - Lenka Hrabalová



Název rastafarián je odvozený od původního jména etiopského císaře Haileho Selassieho (vládl v letech 1930–1974), které znělo Ras Tafar Makonnen. Hnutí se zrodilo v roce 1930, kdy Ras Tafara korunoval na císaře Marcus Garvey – černý Jamajčan považovaný za novodobého Jana Křtitele. Právě v Ras Tafarovi rozpoznal novodobého mesiáše, který měl být černý.

Jeho učení vznikalo ve slumech jamajského Kingstonu a stojí na směsici abrahámovských náboženství, zejména křesťanství a židovství. Podle víry se Bůh jmenuje Jah a důraz se klade hlavně na Starý zákon a Apokalypsu. Jah vstoupil na zem zatím dvakrát: jednou jako Ježíš a podruhé právě jako císař Haile Selassie. 

rastafariánství

  • kdo: etiopský císař Haile Selassie
  • kde: Jamajka
  • kdy: 30. léta 20. století
  • počet věřících: 700 000–1 000 000 

Haile Selassie ve své době zosobňoval to, po čem toužili černí lidé, často žijící v chudé a segregované společnosti celého světa. Chtěli znovu získat svou hrdost a svobodu, zbavit se útlaku a mít naději na návrat do Afriky. Garvey učil, že černoši jsou ve skutečnosti praví Izraelité, které na Jamajku vyhnal Boží trest z jejich afrického domova, vykresleného jako země zaslíbená neboli Zion. Pro tisíce věřících se pak nově korunovaný etiopský císař stal novým mesiášem a jeho vláda symbolem odpuštění a počátkem návratu na africký kontinent. 

Zion proti Babylonu 

Samotný císař ovšem paradoxně svůj božský původ odmítal. I přesto mu mnoho věřících neuvěřilo a dále ho uctívají jako božskou bytost, která nezemřela v roce 1975, nýbrž v utajení stále žije a vrátí se znovu v soudný den. A stejně jako on ani rastafariáni neumírají – věří v nekonečný život a fyzickou i spirituální nesmrtelnost. Jako jakýsi protipól Zionu se v rámci náboženství zmiňuje Babylon, vnímaný přeneseně jako celý západní svět. Ten totiž zotročil černé a úmyslně je drží v chudobě, nerovnosti a nevzdělanosti. A „Babylonu“ by měli prostí věřící vzdorovat.

Praktiky rastafariánů jsou založené především na těch židovských. Rastafariáni například téměř nejedí maso ani průmyslově vyráběné potraviny (ideálně ani tepelně upravované), nepijí mléko ani kávu. Rovněž alkohol je vnímán jako látka, která činí člověka hloupým, a tudíž ho jen směruje do náruče „Babyloňanů“.

Oproti tomu velkou roli hraje marihuana, které se říká ganja. Věří se, že onu svatou bylinu seslal samotný Bůh, na což prý nepřímo odkazují i některé pasáže Starého zákona. Užívání marihuany pro lékařské a rituální účely je jedním ze základních kamenů rastafariánství. Ganja se konzumuje jak při duchovních setkáních, tak při tanečních rituálech zvaných nyabingi. Posvátný tanec spojený s celonočním bubnováním doprovází významné rastafariánské svátky a může trvat i několik dní. 

Leviticus i lví síla

Vlasy spletené do dredů nejsou samoúčelné, ale mají pro rastafariány velkou symboliku. Jednak uznávají příkaz v knize Leviticus, podle kterého je muži zakázáno stříhat si vlasy. Dále pro ně představují spojení s domovskou Afrikou: Symbolizují lva a lví sílu, ale také jednoduchost a přirozenost, které jsou s Afrikou spojovány. Velkou roli v rámci rastafariánství hrají také „africké barvy“: Například červená symbolizuje krev mučedníků, černá barvu kůže Afričanů a úrodnou půdu a zlatá bohatství, mír a naději, v níž tento kontinent doufá.


Náboženství pro nový věk


Další články v sekci