Na vlnách popularity: Co mají společného psí plemena a dětská jména?
Vědci zkoumali, co vyplývá z měnící se popularity psích plemen a křestních jmen novorozenců. Ukázalo se, že jejich výběr kopíruje cyklické vlny, které se přitom dají vypozorovat ve většině přírodních procesů
Výzkum trendů v oblasti dívčích či chlapeckých jmen, ale také třeba populárních psích plemen lze podle Mitchella Newberryho z University of Michigan přirovnat ke studiu evoluční změny. Konkrétní jména či rasy prý odpovídají organismům, jež bojují o omezené zdroje: Těmi jsou v daném případě rodiče, případně páníčci, kteří si vybírají své favority.
Newberry se zaměřil na to, jak jejich volbu ovlivňuje frekvence dostupných možností. Ve chvíli, kdy většina lidí volí určitou variantu, mají ostatní tendenci dělat totéž. Jakmile se však dané jméno či plemeno stane příliš obvyklým, preference se mění a vysoký podíl opět klesá.
Od chrtů k rotvajlerům
Newberry vycházel z americké databáze křestních jmen, vedené od roku 1935. Z její analýzy vyplynulo, že u méně častých jmen – do jednoho na deset tisíc osob – roste popularita průměrně o 1,4 % ročně. A naopak u frekventovaných variant, s více než jedním případem na sto osob, se obliba každý rok snižuje zhruba o 1,6 %. Pomocí stejné techniky analyzoval Newberryho tým databáze Amerického kynologického klubu a dospěl k obdobným výsledkům: Trendy v popularitě psích plemen kopírují cyklické periody.
TIP: Vybíráme si my mazlíčky, nebo oni nás? A skutečně platí, že jaký mazlíček, takový pán?
Například ve 40. letech si Američané hromadně pořizovali anglické chrty, zatímco o půl století později nastal boom rotvajlerů. Jakmile četnost rasy dosáhne určitého bodu, vystřídají ji dosud méně známé protějšky.
Výzkumníci hovoří o negativní frekvenční závislosti a podle Newberryho zmíněný fenomén ovlivňuje i řadu přírodních zákonitostí: „Proč trvá tak dlouho, než vykvete bambus? Proč se populace dělí na různé biologické druhy? To vše se dá na fundamentální úrovni odvodit od tlaků konformity a boje o dostupné zdroje.“
