Monstrózní podnik: V roce 1930 se v Indianapolis stěhovala celá osmipatrová budova
Přemístění celé osmipatrové budovy ústředí telefonní společnosti Indiana Bell je jedním z nejzajímavějších stavebně-technických projektů moderní historie.
Sídlo společnosti Indiana Bell, dceřiné společnosti AT&T, vzniklo v americkém Indianapolis v roce 1907. Osmipatrová budova tehdy poskytovala telefonní služby a zázemí pro značnou část státu. V roce 1929 se ale ukázalo, že budova již nedostačuje rozvíjejícím se potřebám firmy a vedení proto zvažovalo její radikální přestavbu. Toto řešení se ale ukázalo jako nevhodné, budova byla situována tak, že ji nebylo možné ať už z ekonomických či stavebních důvodů jednoduše přestavět. Šéfové Indiana Bell se proto rozhodli pro neobvyklé řešení – celou 11 tisíc tun vážící budovu nadzvednout a přesunout ji na nové místo.
Monstrózní podnik odstartoval v říjnu 1930. Během pouhých čtyř týdnů byla osmipatrová budova nadzvednuta a centimetr po centimetru posunuta o 16 metrů směrem na jih, pootočena o 90° a poté znovu posunuta o 30 metrů na západ.
Stavební dělníci celou budovu nadzvedli pomocí ručních hydraulických zvedáků a umístili pod ně borovicové klády po kterých se stavba posouvala. O pozvolný přesun na nové místo se staral parní stroj – při každém natlakování zvedáků se celá budova posunula o necelý centimetr.
Unikátním na celém projektu je vedle samotného přesunu i skutečnost, že celá operace probíhala za plného provozu. Veškeré inženýrské sítě – včetně tisíců elektrických a telefonních kabelů, plynových, kanalizačních a vodovodních rozvodů, byly průběžně upravovány tak, aby v nedošlo k narušení provozu. K tomu sloužil i speciálně navržený zakřivený pohyblivý chodník, který zajišťoval 600 zaměstnancům společnosti nerušený vstup do budovy. Indiana Bell tak během náročné operace nemusela přerušit provoz ani na jediný den.
TIP: Jak se žije v „nudli“: Superúzký dům z chicagského předměstí vznikl z nouze
Hlavním architektem tohoto stavebně technického projektu byl Kurt Vonnegut senior – otec slavného spisovatele. Ostatně možnosti budovy znal Vonnegut senior opravdu dokonale, byl totiž jejím původním architektem. Na novém místě budova vydržela dalších 33 let, během kterých byla několikrát upravována a rozšiřována. V roce 1963 byla stržena a na jejím místě vyrostla budova nová.
Stěhování gotického kostela
Také Česko má svou zkušenost s podobným typem projektu. V roce 1975 byl v Mostě, kvůli rozšiřující se těžbě uhlí, přesunutý o 841 metrů Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Samotná operace odstartovala 30. září krátce před polednem. Kolejová dráha, po které se měl na hydraulických vozících kostel posouvat, měla obloukový půdorys a byla dlouhá 841 metrů se sklonem 12,3 promile. Kostel se po ní posunoval nepřetržitě rychlostí 1,2 až 3,2 cm za minutu. Náročný transfer byl ukončen po 27 dnech - 27. října 1975. Stěhování mosteckého kostela je zapsáno v Guinnessově knize rekordů jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. I s ocelovou výztuhou a podvozkem vážil zhruba dvanáct tisíc tun.
