Mléčnou dráhou se řítí hvězda, která převrací stávající fyzikální modely na hlavu
Na okraji Mléčné dráhy vědci objevili vysokorychlostní hvězdu. Její chování se vymyká se všemu, co známe
Pokud jste se někdy zadívali na noční oblohu, možná jste spatřili padající hvězdu a něco si přáli. Ve skutečnosti pochopitelně nešlo o hvězdu, ale o meteor - světelnou stopu doprovázející zánik malého vesmírného tělesa. Padající, či spíše vysokorychlostní hvězdy ale skutečně existují.
Super-rychlé hvězdy
Vysokorychlostní hvězdy představují opravdovou vzácnost. Jejich existenci poprvé předpověděl v roce 1988 americký fyzik Jack G. Hills a vědeckého potvrzení se vysokorychlostní hvězdy HVS (Hypervelocity stars) dočkaly v roce 2005, kdy tým astronomů objevil prchající hvězdu pohybující se rychlostí 853 kilometrů za sekundu!
Předpokládá se, že v Mléčné dráze se nachází okolo tisícovky vysokorychlostních hvězd (známých je zhruba dvacítka) – z celkového počtu 100 miliard hvězd v Mléčné dráze tak představují jen nepatrný zlomek. K tomu, aby mohla být hvězda zařazena mezi HVS, potřebuje rychlost – tedy lépe řečeno obří super-rychlost. Běžné hvězdy se pohybují rychlostí okolo 100 kilometrů za sekundu, HVS tuto rychlost překračují až desetinásobně!
Nebezpečná rychlost
Vědci zatím netuší, jak tyto vysokorychlostní hvězdy vznikají, ani kde se vzala jejich abnormální rychlost. Některé teorie hovoří o tom, že za jejich rychlostí stojí gravitace supermasivních černých děr, jiné, že svou extrémní rychlost nabraly v důsledku vesmírné srážky, případně odmrštěním při výbuchu supernovy. Ani jedna z těchto teorií ale zdá se neplatí pro nově objevenou vysokorychlostní hvězdu s označením PB3877.
PB3877 se nachází přibližně 18 tisíc světelných let od Země, blízko okraje Mléčné dráhy. Nejde o jednu hvězdu, ale o binární dvojhvězdný systém. Všechny doposud objevené HVS přitom byly samostatné hvězdy! Primární hvězdou je trpaslík, který je teplejší než naše Slunce, má ale jen zhruba poloviční hmotnost. Jeho souputníkem je hvězda, která je naopak asi o tisíc stupňů chladnější než Slunce a o 30 % menší.
Vzhledem k tomu, kde se PB3877 pohybuje, není podle vědců pravděpodobné, aby hnací energií byla gravitace černé díry. Trajektorie ukazuje, že se v blízkosti centra naší Galaxie nikdy nepohybovala. Teorie kolize či výbuchu supernovy zase nevysvětluje, jak by se v takovém případě mohl udržet pohromadě její binární systém. Podle vědců je možným vysvětlením pro neobvyklou rychlost a polohu dvojhvězdy PB3877 nějaká neznámá forma interakce s temnou hmotou. Dost možná jde také o návštěvníka z úplně jiné galaxie.
