Mikrobiální „temná hmota“ ukrývala velmi účinné antibiotikum

Podle nedávných odhadů nedovedeme tradičním způsobem kultivovat asi 99 procent všech známých žijících mikroorganismů. Víme o nich jen díky analýzám genetického materiálu a jen výjimečně se nám povede takový mikroorganismus izolovat a blíže prozkoumat. Vědci těmto „přízračným“ organismům přezdívají „mikrobiální temná hmota.“

V roce 2014 byla v této „temné hmotě“ objevena půdní bakterie ze skupiny beta-proteobakterií, která dostala provizorní jméno Eleftheria terrae. Brzy se ukázalo, že je to „zlatý důl“ na biologicky zajímavé látky, z nichž by se mohla stát účinná antibiotika pro medicínu. Před několika lety byl z této bakterie izolován teixobactin, který je v dnešní době intenzivně zkoumán ohledně možného využití.

Antibiotikum temné hmoty

Biochemik Markus Weingarth nizozemské Univerzity v Utrechtu a jeho kolegové nedávno z eleftherií získali další pozoruhodnou látku, kterou pojmenovali klovibaktin (clovibactin). V navazujícím výzkumu, jehož výsledky zveřejnil vědecký časopis Cell, badatelé zjistili, že klovibaktin zabíjí superbakterie, aniž by u nich docházelo k rychlému rozvoji rezistence.

„Klovibaktin je chemicky nové antibiotikum z mikrobiální temné hmoty, tedy z bakterií, které jsme donedávna neuměli kultivovat,“ potvrzuje pro internetový magazín Live Science biochemik Weingarth. „Experimenty se zvířecími modely ukazují, že není toxický a že funguje lépe než dnes vysoce ceněné antibiotikum vankomycin, využívané proti rezistentním kmenům bakterií.“ Klovibaktin dokáže zlikvidovat obávaného zlatého stafylokoka MRSA a rezistentního enterokoka Enterococcus faecalis, což jsou bakterie odolávající i vankomycinu.

TIP: Zpátky do minulosti: Takřka zapomenutá antibiotika dostala druhou šanci

Ohromnou výhodou klovibaktinu je, že necílí na enzymy podílející se na stavbě buněčně stěny bakterií. Jeho terčem je molekula C55-izoprenyl pyrofosfát, která sice hraje významnou roli při konstrukci buněčné stěny, ale nejde o enzym. Bakterie si mohou relativně snadno „upravit“ enzymy pomocí mutací a vytvořit tím rezistenci, ale u konstrukčních molekul je to mnohem obtížnější. Proto by se klovibaktin mohl stát antibiotikem, které nás bude chránit před infekcemi delší dobu.