Méně známá část Českého ráje: Půvabné maloskalské kulisy

Malá Skála je posazena v hlubokém a převážně lesnatém údolí Jizery. Kromě malebných přírodních scenérií zde člověka zaujme i řada historických pamětihodností a skvostů lidového stavitelství. Rázovité roubené chalupy a usedlosti lze přehlédnout jen těžko.

Skály v pozoru

Na Maloskalsku se dravý proud někdejšího toku Jizery hluboko zařízl do vrstev pískovců a odděluje tady ještědskou a kozákovskou část táhlého hřbetu, jenž dominuje pojizerské a podkrkonošské krajině. Ještědsko-kozákovský hřbet byl v dávné geologické minulosti vyzdvižen nad okolí podél výrazného zlomu (odborně zvaného lužická porucha) a v důsledku těchto tektonických tlaků došlo také ve vzpříčení původně vodorovných vrstev pískovců do téměř svislé polohy. A tak i zdejší pískovcové skály jakoby navěky stály „v pozoru“ a nad oběma břehy Jizery tvoří romantické, místy velice bizarní krajinné scenérie, které jinde u nás nemají obdoby.

Hrady jako orlí hnízda

O neobyčejné podobě zdejších skalních kulis se můžete přesvědčit přímo uprostřed Malé Skály, kde se nad silnicí zvedá přes padesát metrů vysoká pískovcová „kra“ – skalní útes s přístupnou vyhlídkou, zvanou Belveder či Zahrádka. Směřuje k ní odbočka z červeně značené cesty a nabízí krásný pohled přes řečiště Jizery na protější stráně s členitým hřebenem Suchých skal a zalesněným návrším Sokol.

Turistická trasa se pak přiblíží k tzv. Pantheonu s kaplí a řadou pomníčků, plastik i dalších památek, zachovalých na zbytcích zdiva někdejšího skalního hradu Vranov. Ten je veřejnosti přístupný, ovšem až na hradní kapli, částečně narušenou při nedávném sesuvu skalního masívu. Také v dalším pokračování úzkého Maloskalského neboli Vranovského hřebenu se cesta vine členitým terénem k jedné z nejvýraznějších dominant tohoto kraje – hradu Frýdštejn. Z kdysi hrdého orlího hnízda se však dochovala už jen zřícenina s válcovou hradní věží. Během turistické sezóny je tento působivý svědek dávných časů přístupný veřejnosti.

Kvočny i důstojný Biskup

Naopak k poněkud odlehlým a proto i neprávem opomíjeným přírodním partiím na severozápadních výběžcích Maloskalska patří skupina pískovcových skal poblíž Hodkovic nad Mohelkou, tedy v dosahu od rychlostní silnice z Turnova do Liberce. Rozeklané vrcholky zdejších skalních věží vykukují nad lesní poroty a už dávno se pro ně vžil název Kvočny. Té nejvyšší – Velké kvočně – se říká také Biskup, nepochybně proto, že její vrcholová partie připomíná sice rozčepýřený slepičí hřebínek, ale z druhé strany je věrnou kopií biskupského čepce. Samozřejmě i v tomto případě jde o náhodné hříčky přírody, vzniklé zvětrávání vztyčených a nestejně odolných vrstev pískovců.

Vraťme se však k Malé Skále, kde se vysoko nad opačným, tedy levým břehem Jizery, zvedá jedna z nejúchvatnějších pískovcových skalních partií na území naší vlasti – národní přírodní památka Suché skály. Dotýkají se jí zákruty silnice a také modře značená cesta, stoupající z Malé Skály do obce Koberovy.

Sokolí výhledy

Už při pohledu z dálky zaujme „zubatina“ Suchých skal neobvyklou modelací. V podstatě jde o velice úzký, ale přes kilometr dlouhý a místy až osmdesát metrů vysoký skalnatý hřeben. Tvoří jej svisle postavené pískovcové vrstvy, mnohde zpevněné křemitými a železitými žilami. Rozeklané partie zdejších útesů a strmých věží jsou v omezené míře dostupné jen horolezcům, jinak je pohyb v chráněném území možný pouze po vyznačených cestách. Pro značnou členitost a takřka velehorský ráz se tomuto ojedinělému skalnímu seskupení říká též České Dolomity, lidská obrazotvornost zase viděla ve štíhlých pískovcových věžích zkamenělé píšťaly, což bylo inspirací k dalšímu místnímu pojmenování Kantorovy varhany.

TIP: Slovenské Strážovské vrchy – Malé pohoří mnoha výstupů

Celé panorama Suchých skal si můžete vychutnat z vyhlídky na temeni protilehlého vrchu Sokol (563 m), přes nějž prochází červeně značená cesta z Malé Skály do obce Besedice. Z této trasy vybíhá na svazích Sokola žlutě značený okruh, směřující nejen na vršek kopce a k úchvatnému výhledu na Suché skály, ale také do přilehlého bludiště Besedických skal s pověstmi opředeným skalním zákoutím Kalicha s řadou vyhlídek do Pojizeří a maloskalské části Českého ráje.