Melouny za melouny: Japonci si potrpí na superluxusní ovoce

Vzemi vycházejícího slunce dovedli koncept obchodů s ovocem a zeleninou o poznání dál než Evropané: Japonci mohou zavítat například do specializovaných ovocných salonů. První takový pod názvem Sembikija otevřel už roku 1834 samuraj Benzo Ohšima ve městě Košigaja severně od Tokia. Máte-li ovšem hlouběji do kapsy, pak si nejspíš nechte zajít chuť – do takového podniku se totiž nechodí za jídlem, ale spíš za zážitkem. Zboží se tam neprodává na hmotnost, nýbrž po kusech a například jediné jablko vyjde zhruba na 400 korun. Máte-li pak přebytečných pět a půl tisíce, můžete ochutnat třeba „sluneční vejce“: údajně nejdražší mango na Zemi, s dokonale vejčitým tvarem, sklizené při optimální zralosti a vyšlechtěné tak, aby měl každý plod zcela ideální odstín. 

Jeden za cenu auta

Vrcholnou položku tamního sortimentu představuje cukrový meloun odrůdy Cantaloupe, prodávaný v přepychovém dřevěném obalu se zdobnou stužkou, který místní znají jako Jubari. Pěstuje se výhradně v prefektuře Šizuoka, kde panují příhodné podmínky. Pro dosažení ideální stálé teploty navíc skleníky v létě ochlazuje klimatizace, zatímco v zimě je vytápí potrubí. Z každé rostliny se záměrně vybírá pouze jeden plod a všechny ostatní se odříznou, ještě než dozrají: Farmáři tak zajistí, že veškerou vláhu i svit obdrží právě zvolený exemplář. Výsledkem špičkové péče je dokonale kulatý tvar, slupka bez kazu a především mimořádně sladká dužina, jež se údajně rozplývá na jazyku. V roce 2019 se přitom dvojice zmíněných melounů vydražila v přepočtu asi za milion korun a o rok později získal šťastný zájemce jediný kus za rekordních 653 tisíc. 

„Vypiplané“ cukrové melouny jsou známkou prestiže. V aukcích se draží za nemalé částky a Japonci se jimi obdarovávají při svátečních příležitostech (foto: Shutterstock)

Pokud si nemůžete dovolit koupit meloun za cenu auta, nezoufejte – pro „chudáky“ existuje levnější, a přesto stále honosná varianta. Například výjimečně lahodný meloun odrůdy Densuke, charakteristický temně zelenou kůrou, se pěstuje v limitovaném množství a kus se dá vydražit už za 135 tisíc korun. 

Exploze šťávy

Pěstování melounů znamená v Japonsku zvlášť prestižní záležitost, a to již přinejmenším po čtyři dekády. V roce 1978 představil grafický designér Tomojuki Ono vodní meloun ve tvaru krychle: Údajně zamýšlel získat plod, který se bude snáz skladovat a lépe krájet. Kýžené podoby dosáhl pěstováním v krabici, a „vynález“ si nechal dokonce patentovat ve Spojených státech. Jeden hranatý kus vyjde coby jedinečná kuriozita až na 4 500 korun, nicméně aby si udržel svůj výjimečný tvar, sklízí se nezralý a údajně má nepříjemnou chuť.

Ve světě luxusního ovoce se však jedná o vzácnou výjimku. Podle těch, kdo měli možnost se do některého z „dokonalých“ plodů zakousnout, přinášejí během jediné sekundy explozi šťávy a sladké chuti. Mezi obzvlášť exkluzivní zboží patří například třešně odrůdy Sakuranbo z prefektury Jamagata, prodávané v elegantních dřevěných boxech. Každá krabička obsahuje čtyřicet plodů naprosto stejné velikosti, vyskládaných v dokonalých řadách. S jedinou kuličkou pak spolknete v přepočtu 110 korun.

Honosný dárek

Co se týká ovoce, jsou lidé v ostrovní zemi na astronomické částky zvyklí. Na nezájem zákazníků si tak v prodejnách značky Sembikija nemohou stěžovat. Japonci prosluli štědrou povahou a obdarovávání blízkých, kolegů i obchodních partnerů tvoří hluboce zakořeněnou tradici. U příležitosti Dne matek či Vánoc se tudíž prodá například až 200 zmíněných melounů denně (přestože technicky vzato patří mezi zeleninu). Vysoká cena přitom zákazníky neodrazuje, ba naopak – čím dražší plod, tím prestižnější. Luxusní ovoce se navíc každoročně stává předmětem dražeb. „V asijské kultuře, a v Japonsku zvlášť, na něj nahlížejí jinak než my,“ vysvětluje profesorka Soyeon Shim z University of Wisconsin. „Ovoce tam nepředstavuje pouhou součást jídelníčku – vnímají ho jako téměř posvátné a obětují jej bohům.“

Z našeho pohledu přemrštěné ceny jsou v očích Japonců přijatelné ještě z jednoho důvodu: kvůli lidské práci. Výjimečné plody totiž obvykle pocházejí z rodinných farem, kde se jim věnuje ohromné úsilí. Pečlivě se ošetřují, balí do ochranných papírů, leští a průběžně třídí, aby se vyřadily jakékoliv nedokonalosti. Většina sklizně se pak prodá běžným smrtelníkům řádově za tisíce korun, nicméně jeden z tisícovky vyzrálých melounů se považuje za natolik dokonalý, že může jít do dražby. A v zemi, která automatizovala téměř veškerou výrobu, se podobně pracný a pomalý způsob farmaření hodnotí velmi vysoko. S melounem z rodinné farmy tedy symbolicky obdržíte ohromný kus nijak neulehčené dřiny.

Jahodová princezna

Další důvod, proč právě ovoce nese punc exkluzivity, spočívá v pestrosti japonských odrůd. Nikde jinde na světě neseženete hrozny o velikosti pingpongového míčku, dokonale vejčité mango nebo melouny s ochrannou známkou geografického původu. Vyšlechtit takové kultivary znamená svébytnou disciplínu, spadající spíš do kategorie umění než zemědělství. Každý plod pak představuje klenot nedozírné hodnoty, za nímž stojí dlouhé roky vývoje.

Vypěstovat sněhově bílou jahodu je mimořádně obtížné: Zcela „albínské“ plody vyrostou na každé desáté sazenici (foto: Profimedia)

Trvalo například patnáct let, než se podařilo dosáhnout současné dokonalosti u jahod Bidžin-hime neboli „krásná princezna“: Jde o největší a údajně i nejsladší odrůdu na planetě. „Zvlášť obtížné je udržet správný tvar, protože mají často sklon tvořit kulaté plody,“ popisuje Okuda Ničio, který v prefektuře Gifu ročně vypěstuje 500 jahod o velikosti tenisového míčku. A kolik si za svou lahůdku účtuje? Jeden kus může být váš v přepočtu za 90 tisíc korun.

Mimochodem, právě jahody patří mezi japonskými pěstiteli k dalším oblíbeným plodinám vedle melounů (viz Tesla mezi jahodami): V asijské zemi již údajně vyšlechtili na tři stovky kultivarů. Například v roce 2013 představil Jasuhito Tešima hybrid nazvaný „bílý šperk“, u nějž dokázal díky odstínění zamezit tvorbě barviva. Výsledkem mnohaletého křížení se tak staly albínské plody bez jediné stopy červené. Vyhráno však farmář ještě nemá: Navzdory dlouhodobé snaze zatím sněhově bílé jahody vyrostou jen na desetině sazenic.