Mayská kánoe se spoustou kostí objevená v cenote je obětí u brány podsvětí

Loni, tedy v roce 2021, tým podmořských archeologů mexického Národního institutu pro archeologii a historii (INAH) objevil při záchranném průzkumu v jedné cenote, zatopeném krasovém závrtu na Yucatánu, potopenou mayskou kánoi. Následný výzkum prozradil, že kánoi, která se nachází v hloubce asi 4,6 metrů, obklopuje množství kostí.

Ukázalo se, že tam je asi 38 různých kosterních pozůstatků, včetně lidských nártních kostí, zřejmě ženských, kostí psů, krocanů a pak pozůstatky pásovců, které archeology okamžitě zaujaly. Právě přítomnost pozůstatků pásovců společně s lidskými je přivedla k přesvědčení, že potopená kánoe není žádná nehoda, ale rituální oběť.

Zatopená brána do podsvětí

Mayové věřili, že cenotes, tedy přízračné a přinejmenším z části zatopené jeskyně, představují vstupy do podzemní říše temnot Xibalbá. Pásovec je zase zosobněním mayského podsvětního božstva, známého jako „L“ (anglicky God L). Archeologové se přitom domnívají, že schopnost pásovců plavat a potápět se mohla vést k představě Mayů, že mají něco společného s podsvětím.

TIP: Podzemí mexického poloostrova Yucatán skrývá metanový svět

Rituální využití kánoe podle vědců dokládá i její konstrukce, která je příliš neohrabaná pro praktické využití na moři, kde by taková loď musela čelit rychlým proudům. Jako zajímavý problém se ukázalo určování stáří této kánoe. Původní odhad byl 830-950 našeho letopočtu, což by odpovídalo závěru klasického období mayské civilizace.

Pozdější radiokarbonové datování ale ukázalo mnohem mladší věk, zhruba 16. století. V takovém případě by to znamenalo, že Mayové praktikovali rituály v bráně do podsvětí i v době devastujícího kontaktu se Španěly. Odborníci ale varují, že přítomné mikroplasty mohly datování zkreslit. Skutečné stáří kánoe by mohly osvětlit nové vzorky dřeva a kostí z dalších plánovaných ponorů.