Matka Mary: Laskavá dáma, která položila základy Mezinárodního červeného kříže
V nesmírně brutální krymské válce umíraly za hrozných podmínek tisíce vojáků. Jejich utrpení nedalo spát Mary Seacoleové, ošetřovatelce s dobrým srdcem a láhví brandy vždy po ruce
Krymská válka z let 1853–1856, v níž se střetla koalice Británie, Francie, Itálie a Turecka s rozpínavým Ruským impériem, se stala prvním moderním válečným konfliktem – a to s důrazem na technickou převahu, logistiku a zásobování domácího publika čerstvými zprávami z fronty.
Na britské straně byl ovšem vstup do války katastrofální: Vojáci umírali na infekci ze zranění, jimž se dalo předejít. Mizerná strava a nulová hygiena usnadňovaly šíření smrtelných nemocí. Situace vedla k pádu vlády, ale zároveň povzbudila řadu dobrovolníků, aby se vydali na Krym pomáhat. Vedle slavné zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingaleové vyvolala velkou pozornost i mise Mary Seacoleové.
Marmeládou ke zdraví
Mary byla míšenkou z Jamajky a po smrti svého manžela v roce 1844 přeměnila jejich tamní sídlo na hotel a ošetřovnu, jež pomohly zastavit řádící epidemii cholery. Svoje zdravotnické zařízení financovala výrobou marmelády, kterou vyvážela do Británie. Když v novinách četla o hrůzách války, odjela do Londýna nabídnout pomoc. Ministr Sidney Herbert ji ovšem odmítl, mimo jiné pro její tmavou pleť.
Mary se však nevzdala a přesvědčila londýnského majitele krámku se smíšeným zbožím Thomase Daye, aby se společně vydali pomáhat na Krym. Na předměstí Sevastopolu pak zřídila tzv. Britský hotel – shluk provizorních bud s kantýnou, kuchyní, stájí, čtyřmi ubytovnami a hokynářstvím, nad nímž vlál Union Jack.
Rus, či Brit, je to jedno
Britský hotel, ležící vedle armádního velitelství, se stal oázou klidu pro vojáky i důstojníky. Mary tam vařila klasickou britskou kuchyni, rozlévala čaj, pivo a brandy, vyráběla klobásy – a její podnik záhy vyhledávali i francouzští a italští spojenci. Především se však nadšená dobrovolnice proslavila lékařskými zákroky, neboť neváhala chodit s bílou páskou na ruce po bojištích a pečovat o zraněné, ovazovat jim rány a dávat jim napít brandy, kterou nosila vždy při sobě. Po pádu Sevastopolu na jaře 1855 vstoupila do města jako první civilista – s cílem ošetřit raněné Rusy.
TIP: Aristokratka s čepcem: Florence Nightingaleová byla průkopnicí ošetřovatelství
Když zavládl mír, ocitla se Mary na pokraji bankrotu. Armáda jí za její služby odmítla zaplatit a vojáci s sebou nemívali na bojišti hotovost. Její bídy si však povšiml deník The Times a vyhlásil pro ni dobročinnou sbírku. Časopis Punch pak uspořádal na Maryinu počest čtyřdenní slavnost, jíž se zúčastnilo na osmdesát tisíc lidí. Její memoáry o krymské válce se staly bestsellerem a z utržených peněz v Londýně organizovala večírky pro veterány, kteří jí až do její smrti v roce 1881 říkali „naše matka Mary“.
