Matematika pavího pomrkávání: Kolik pavích ok láká samice a kdy je už nudí?
Podle Charlese Darwina slouží typická ozdoba pavích samců k okouzlení a přilákání samic. Zdá se ale, že i míra atraktivity má pro paví dámy svoje limity
Nádherná paví vlečka z dlouhých per ozdobená efektními oky představuje nejproslulejší příklad toho, co Darwin nazval pohlavním výběrem. Účelem okázalého peří a ornamentů je, aby se nejatraktivnějším jedincům dostalo výhod při páření. Základní princip nikdo nezpochybňuje, ale podle odborné asistentky Roslyn Dakinové z kanadské Queen’s University používají lidé páva jako příklad při vysvětlování pojmu „pohlavní výběr“, aniž by chápali, jak celá tato problematika funguje.
O poskytnutí lepšího vhledu do logiky pavích námluv se zooložka pokusila, když sledovala námluvy ve třech volně se pohybujících hejnech. Díky tomu zjistila, že předvádění ocasu s obzvlášť vysokým počtem ok šanci samečků na páření nezvýšilo. Přestože dřívější studie poukazovaly na souvislost mezi množstvím ok a úspěchem u samiček, Dakinová provedla několik experimentů, které potvrdily, že u 75 % nejúspěšnějších samečků z celkového počtu 102 na počtu ok v pavím chvostu nezáleželo.
TIP: Pestrobarevné paví vysílačky: Jak probíhají námluvy pávů korunkatých
Pokud ovšem pávi předvedli samičkám pouze 120 či 130 ok, téměř nikdy se nespářili. „Zdá se, že samičky mají jakýsi minimální limit,“ říká Dakinová. Touto hranicí je přibližně číslo 138 – od tohoto počtu dolů totiž začíná klesat zájem samic o páření. Nad tento limit však už množství ok nehraje významnou roli.