Mamutí mládě Juka přináší nejstarší důkaz o přítomnosti lidí v Arktidě
Výzkum zranění na těle mláděte mamuta, objeveného v roce 2010 na severu Sibiře, naznačuje, že lidé se v Arktidě pohybovali již před 39 tisíci lety.
Sibiřští lovci slonoviny objevili v roce 2010 u pobřeží Moře Laptěvů, okrajového moře Severního ledového oceánu, úžasně zachovalé mumifikované mládě mamuta. Jde o samičku ve věku 6 až 8 let, která dostala jméno Juka a jedná se o nejlépe zachovalou fosilii mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) na světě. Pro odborníky je nesmírně cenná, mimo jiné kvůli pokusům o vzkříšení mamuta.
Vědci se dlouhou dobu domnívali, že Juka zahynula v důsledku útoku jeskynních lvů. Po smrti měla spadnout do jezera, kde zmrzla a díky příhodným podmínkám se její tělo uchovalo ve vynikajícím stavu. Mamutice má ale na těle i rány, které odborníky mátly. Jde především asi o metr dlouhou ránu na zádech a rány kolem jejích očních důlků.
Stopy na kůži mamuta
Tato zranění se stala námětem řady diskuzí. Paleontologové spekulovali, zda se jedná o zranění způsobená predátory, nebo zda jde o pozůstatky útoku lidí. Rány nedávno analyzoval ruský výzkumný tým, který provedl celou řadu experimentů s různými typy nožů na hovězích kůžích i na kůži jiného objeveného mamuta.
Jak vyplývá z výsledků jejich analýz, které uveřejnil odborný časopis Journal of Archaeological Science: Reports, s velkou pravděpodobností jde o stopy zanechané čepelemi z pazourků, tedy nástroji prehistorických lovců, kteří se tehdy pohybovali v oblasti Moře Laptěvů.
Zjištění ruských vědců přináší zajímavou a do jisté míry i překvapivou informaci. Mamutice Juka žila před zhruba 39 tisíci lety a řezné stopy na jejím těle musejí pocházet ze stejné doby. Pokud mají ruští vědci pravdu a zranění na těle mamutice skutečně způsobili lidé, znamená to, že lidé obývali nejzazší pevninskou Sibiř již před 39 tisíci lety. V takovém případě by šlo o nejstarší doklad lidské přítomnosti v celé Arktidě.