Magnetické buňky pstruhů: Nenápadné rybí kompasy
Vědcům se v rypci pstruha podařilo identifikovat buňky, které reagují na zemský magnetismus. Objev by mohl vysvětlit způsob, jakým se zvířata orientují v prostoru a hledají cestu navzdory špatné viditelnosti.
Nová metoda, která byla ve výzkumu použita, otevírá cesty pro nejrůznější moderní aplikace typu miniaturních GPS a v budoucnu možná i pro genovou terapii, která by mohla navrátit lidem zrak, sluch a čich. „Není pochyb o tom, že se některá zvířata, zvláště migrující ptáci a ryby, řídí zemským magnetismem,“ komentuje výsledky biogeofyzik Michael Winklhofer z mnichovské univerzity. „Problém je, že stále nevíme, jak přesně to funguje.“
Vědci opatrně odebrali z tkání pstruhů celé buňky a vložili je do Petriho misek. Když na ně působili rotačním magnetickým polem, přibližně jedna z deseti tisíců buněk začala rotovat se stejnou frekvencí jako pole. Struktura uvnitř těchto buněk navíc jasně zářila, takže bylo snadné reagující buňky v Petriho miskách identifikovat. Bližší pohled odhalil na buněčných membránách krystaly podobné magnetitu, což je ruda železa, která má magnetické vlastnosti.
TIP: Termální kotel na ryby: Yellowstonský pramen Fishing Cone
Podle Winklhofera je možné, že tyto struktury rozechvívají membrány neuronů a spustí tak nervové impulzy, které pošlou do mozku potřebnou informaci o směru. Vzhledem k množství magnetických buněk v odebraných vzorcích odhaduje Winklhofer počet buněk v rypci každého pstruha na 10 až 100.
Winklhoferův tým následně objevil ještě větší množství magnetických buněk v postranní čáře, pomocí níž ryby zaznamenávají vibrace. Je možné, že se magnetické buňky nacházejí v těle pstruhů na různých místech. Kdyby byly příliš blízko u sebe, reagovaly by totiž jedna na druhou.
