Lstivý zloděj drongo africký: Pomocí varovných signálů okrádá nebohé surikaty

Surikaty, malé šelmy z čeledi promykovitých, jsou i při shánění potravy stále ve střehu a jakmile uslyší varovný signál, ihned na něj reagují útěkem. Pracně získanou kořist nechají ležet na zemi a pospíchají do nory v domnění, že v okolí slídí predátor. Drongo africký (Dicrurus adsimilis) si pak v klidu přiletí pro svůj „oběd zdarma“.

Poprvé tak bylo potvrzeno, že ptáci používají varovné signály, aby obelstili jiný živočišný druh. „Surikaty se naučily rozeznávat výstražné signály ptáků, aby se samy včas dostaly do bezpečí,“ říká Flower. „Drongové ale této jejich schopnosti zneužívají. Falešný poplach spustí ve chvíli, kdy surikaty uloví gekona či štíra.“

TIP: Smrtící triky zákeřnic aneb Jak lovci dokážou napodobit oběti

Flower si tohoto chování povšiml při studiu surikat v africké poušti Kalahari. Když viděl, že drongové surikaty pronásledují na každém kroku, bedlivě je pozorují a vydávají výstražné zvuky, přestože nehrozí žádné nebezpečí, napadlo jej, co tím zřejmě sledují. Surikaty ale nejsou jediní živočichové, které drongové takto permanentně okrádají. Spadeno mají také na timálie stračí (Turdoides bicolor), které v písku loví hady a škorpióny.

Flower se nejprve domníval, že drongové budou se svou lstivou taktikou šetřit, aby nebyla odhalena. „Místo toho se ale objeví a ukradnou naráz co nejvíc potravy,“ říká. Aby surikaty nepojaly žádné podezření, varovný křik obměňují. „Kdyby používali pokaždé stejný zvuk, surikaty jej po čase začnou ignorovat,“ vysvětluje Flower. Proto se ptačí lupiči naučili vydávat i varovné signály jiných druhů ptáků a střídají je se svými vlastními. Surikaty musí brát na vědomí všechny signály. Kdyby je ignorovaly, mohly by přijít o život.