Které země Evropy patří mezi špičku ve využívání větrné energie?
Větrné elektrárny představují nenahraditelný zdroj udržitelné energie. Ne všechny země je však využívají naplno a Česká republika zaujímá místo až na konci žebříčku
Ve snaze bojovat s globálním oteplováním se Evropská unie zavázala, že do roku 2020 budou 20 % její energetické spotřeby pokrývat elektrárny poháněné obnovitelnými zdroji. Následně členské země finančně podporovala ve výstavbě slunečních, vodních a větrných elektráren. Obzvlášť poslední jmenovaná kategorie zaznamenala za uplynulé dvě dekády překotný růst a jednu z předních pozic v něm zaujala i Česká republika.
Ze srovnání produkce větrné energie mezi roky 2000 a 2018 vyplývá, že zdaleka největší rozmach zažilo Polsko, jež ve zmíněném období „poskočilo“ o neuvěřitelných 249 900 %. V praxi to znamená, že před dvaceti lety nebyly v zemi téměř žádné větrné turbíny, zatímco dnes jich stojí tisíce. Přesto naši sousedé pokrývají větrem pouhých 7,5 % své energetické poptávky, kdežto uhlí se na produkci elektřiny stále podílí ze 75 % (údaj z roku 2018).
Zdánlivé vítězství
Z podobného důvodu se na druhé příčce umístilo Česko s 69 900 %: Na začátku 21. století u nás totiž podíl produkované větrné energie činil pouze 0,001 %, tedy nejméně z měřených evropských států. Obrovský nárůst vypadá impozantně, přesto jsme k roku 2018 pokrývali větrem jen 0,7 % domácí energetické poptávky.
TIP: Na východním pobřeží USA vyroste větrný park s největšími turbínami světa
Na druhou stranu zdaleka nejmenší posun zaznamenala trojice Španělsko, Lucembursko a Dánsko – poslední jmenované se zlepšilo o 287,29 %. Jedná se však o důsledek faktu, že zmíněné země spoléhaly na vítr již před rokem 2000. Ačkoliv byl tedy jejich „skok“ relativně malý, v roce 2018 krylo Dánsko produkcí větrných elektráren celkem 45,7 % potřeby svých obyvatel. Španělsko pak vzdušné turbíny poháněly z 18,5 % a Lucembursko z 11,6 %.
Klady a zápory větrné energie
✅ Čistota a obnovitelnost
Větrné turbíny neprodukují žádné znečištění, jež by například dál umocňovalo globální oteplování. Kromě toho je uvádí do pohybu proudění vzduchu, tedy zdroj, který nelze „vytěžit“.
✅ Nízké provozní náklady
Turbíny se sice musejí vztyčit a upevnit, poté jsou však již náklady na jejich provoz minimální – pohání je vítr a mají nízkou poruchovost.
✅ Efektivita
Zatímco průměr turbíny může přesahovat i 200 m, u základů jsou elektrárny rozměrově relativně úsporné. Okolní půdu lze proto využít například k pěstování plodin.
⛔ Závislost na počasí
Pokud nefouká vítr, vrtule se netočí. Těžko se proto odhaduje dlouhodobý výkon elektráren a může se stát, že v důsledku povětrnostních podmínek nezvládnou pokrýt poptávku.
⛔ Hluk a nevzhlednost
Turbíny větrných elektráren mají často hlasitý chod. Zároveň se kvůli proudění vzduchu musejí tyčit vysoko nad zemí, a mohou tak hyzdit vzhled krajiny.
⛔ Dopad na životní prostředí
Listy turbín rotují velmi rychle, tudíž mohou zabít či poranit ptáky nebo netopýry. Větrné farmy pak plošně narušují ekosystém tím, že mění chování místní fauny.
