Kolumbijský národní park Chiribiquete je domovem jaguára již 20 000 let

Kolumbijskému národnímu parku Chiribiquete přezdívají místní obyvatelé „dům jaguára“, což pravděpodobně souvisí s faktem, že jejich předkové divokou šelmu uctívali coby symbol moci a plodnosti. Dochovala se po nich také mimořádně bohatá paleta pradávného umění: V pouhých 60 skalních útočištích napočítali odborníci 75 tisíc pozůstatků po originálních piktografech, z nichž nejstarší se datují 20 tisíc let do minulosti. Vznikaly přitom až do 16. století, kdy na jihoamerický kontinent pronikli evropští kolonizátoři. 

Dosud nekontaktované přírodní národy žijící v srdci pralesa však pokračují v tvorbě dodnes. Nástěnné malby znázorňují zejména lov, bitvy, tance a obřady související s kultem jaguára, přičemž se předpokládá, že odrážejí ucelený systém tisíciletých posvátných představ, jež se pokoušejí vysvětlit vztahy mezi vesmírem, přírodou a člověkem. 

Domov bohů

Kromě toho oblast o rozloze téměř 40 tisíc čtverečních kilometrů, tedy asi jako polovina Česka, představuje příklad jedinečného ekosystému s ohniskem zvlášť bohaté biodiverzity, jež skýtá prostor pro přirozený vývoj a vzájemné působení mezi různými druhy fauny a flóry. Přispívá k tomu rovněž přítomnost několika stolových hor tepui, což v jazyce domorodých indiánů znamená doslova „domov bohů“. Impozantní geologické struktury ční vysoko nad koruny stromů, jsou obtížně dostupné, a po celá tisíciletí si tak uchovávají obdobné botanické i zoologické složení. 

Vedle tropického deštného lesa zahrnuje park i křovinné vegetace nebo zaplavené traviny a savany, přičemž tam biologové dosud napočítali 1 801 druhů rostlin, 209 druhů motýlů, přes 410 druhů ptáků a 82 druhů savců, nemluvě o početném zastoupení endemických obojživelníků a ryb. V Chiribiquete pak našla mimo jiné domov třetina všech netopýrů kolumbijské Amazonie, konkrétně 52 druhů.