Kdy dojde k příští erupci? Pod hladinou Středozemního moře vyrůstá magmatický krb

Sopky představují fascinující fenomén a jména jako Popocatépetl, Kilauea, Vesuv, Etna nebo Krakatoa zná téměř každý. Již méně známým faktem je, že více než 80 procent sopečné činnosti se odehrává pod hladinou moří. Jinými slovy, více než tři čtvrtiny objemu lávy, kterou každý rok vyvrhnou sopky na naší planetě, jsou výsledkem podvodních erupcí. Přesto, na rozdíl od jejich pozemských protějšků, o těchto magmatických příšerách nevíme téměř nic.

Odhaduje se, že podmořských vulkánů existuje na Zemi více než milion, tisíckrát více než kolik je sopek na souši a mezi nejaktivnější vulkanické oblasti patří dno Středozemního moře. V této části světa se africká tektonická deska střetává s tou eurasijskou, v důsledku čehož zde dochází k otřesům a sopečným erupcím. Kolem roku 1560 před naším letopočtem zde došlo ke katastrofické „mínojské“ erupci v místě dnešního ostrova Santorini, na jižním okraji řeckého souostroví Kyklady, která zdevastovala široké okolí.

Přibližně sedm kilometrů od Santorini se v hloubce zhruba 500 metrů pod hladinou moře nachází vulkán Kolumbo. Jde o největší z řady asi dvaceti podmořských sopek táhnoucích se severovýchodně od Santorini. K poslední erupci zde došlo v roce 1650 našeho letopočtu, kdy zahynulo nejméně 70 lidí a množství zvířat. Následná vlna tsunami napáchala škody v okruhu 150 kilometrů. Jak ukazuje nedávný výzkum, vulkán Kolumbo ještě určitě neřekl své poslední slovo.

Kdy přijde další erupce?

Geofyzik Kajetan Chrapkiewicz z britské Imperial College London a jeho spolupracovníci analyzovali seismické vlny v oblasti vulkánu Kolumbo a narazili při tom na doposud neznámý magmatický krb. Následné detailní výpočty odhalily, že od uvedení poslední erupce v roce 1650 tento magmatický krb roste rychlostí zhruba čtyři miliony metrů krychlových magmatu ročně. Výzkum Chrapkiewiczova týmu nedávno zveřejnil časopis Geochemistry, Geophysics, Geosystems.

V tuto chvíli by se v magmatickém krbu mělo nacházet přibližně 1,4 kilometru krychlového magmatu. Chrapkiewicz odhaduje, že během příštích 150 let magma dosáhne objemu zhruba dvou kilometrů krychlových. Tolik magmatu zřejmě vychrlil vulkán Kolumbo při své erupci v roce 1650. Mohlo by tak dojít k nové erupci, která nepochybně ohrozí místní obyvatele i turisty v okolí.

TIP: Největší známá podmořská erupce dala vzniknout novému masivnímu vulkánu

Výzkum Chrapkiewiczova názorně ukazuje, jak je důležité detailně sledovat podmořské vulkány. „Potřebujeme lepší data, z nichž bychom mohli vyčíst, co se vlastně děje pod sopkami na dně moře. Jejich nepřetržité monitorování nám může napovědět, kdy by mohlo dojít k nové erupci. Mohli bychom o případném nebezpečí vědět několik dní předem, což by nám poskytlo čas na evakuaci lidí do bezpečí,“ líčí geofyzik Chrapkiewicz. Více informací by konkrétně o vulkánu Kolumbo měla přinést podmořská observatoř SANTORY (Santorini's Seafloor Volcanic Observatory).