Kabát pro každou příležitost: Kouzelnické triky rybích chameleonů
Nejen chameleoni dokážou změnit barvu; tato schopnost se vyskytuje i mezi rybami. Korálové rybky sapínovci temní rovněž umí „převlékat kabát“. Zvyšují si tak šanci na úlovek a zajišťují bezpečí před nepřáteli
V živočišné říši patří k mistrům rychlých barevných změn chameleoni a sépie. Ryby nejsou v téhle „disciplíně“ považovány za přeborníky. Ani drobnou rybku z korálových útesů Indického oceánu a Pacifiku sapínovce temného (Pseudochromis fuscus) vědci z barevného „převlékání kabátů“ nikdy nepodezírali…
Žluto-hnědá hádanka
Sapínovec se vyskytuje v mnoha barevných formách od růžové až po šedou. Na korálových útesech Ještěrčího ostrova u severovýchodního pobřeží Austrálie žijí dvě barevné formy – žlutá a hnědá. Žlutě zbarvené ryby se vyskytovaly především v blízkosti živých korálů větevníků (Acropora) či pórovníků (Pocillopora). Tyto útesy bývají hojně osídlené žlutě zbarvenými sapíny, např. sapínem tečkovaným (Pomacentrus amboinensis) nebo sapínem moluckým (Pomacentrus moluccensis). Mláďata těchto ryb tvoří základ potravy dravých sapínovců temných.
V místech, kde na útesech převládá drť z odumřelých korálů, žijí sapínovci temní s hnědě zbarvenou kůží. Loví tu mláďata hnědých sapínů, např. sapína běloocasého (Pomacentrus chrysurus). Vědci byli přesvědčení, že zbarvení ryb je určeno dědičně různými variantami genů, případně odlišným pohlavím žlutých a hnědých jedinců.
Převlek za dva týdny
Jak moc je zbarvení pro ryby důležité? Na tuto otázku hledali odpověď přírodovědci z mezinárodního týmu vedeného Fabiem Cortesim a Walterem Salzburgerem z univerzity ve švýcarské Basileji. Na korálových skaliscích Velkého bariérového útesu podnikli celou sérii experimentů, jejichž výsledky popsali ve studii publikované ve vědeckém časopise Current Biology.
Přírodovědci zbudovali v umělých nádržích s mořskou vodou náhražky korálových útesů a nasadili na ně buď žluté nebo hnědé sapíny. K těmto rybám pak úmyslně přidali nesprávně zbarvené sapínovce. Ryby žluté formy byly nucené lovit hnědé sapíny, hnědě zbarvené ryby se potýkaly s úskalími lovu žluté kořisti. Ne na dlouho. Po dvou týdnech měly všechny ryby správné zbarvení, protože barvu kůže změnily.
Hnědí sapínovci zežloutli po vzoru své kořisti a stejně tak zhnědli i původně žlutí jedinci nahánějící na útesech hnědé oběti. Zbarvení sapínovců tedy není natrvalo určeno geny, ale je výsledkem reakce ryby na okolní prostředí, konkrétně na barvu potenciální kořisti.
Rybí vlk v rouše beránčím
Rybí kůži dodávají barvu speciální buňky zvané chromatofory. Analýzy kůže sapínovců před změnou barvy a po „převlečení kabátu“ odhalila, že počet chromatoforů zůstal stejný. Změnil se v nich ale podíl barevných pigmentů. Nárůst žlutého pigmentu na úkor černého měl za následek zežloutnutí kůže. Opačný posun v poměru barviv vyvolal u sapínovců zhnědnutí.
K čemu je tedy sapínovcům temným „správné“ zbarvení dobré? To se ukázalo při hodnocení úspěšnosti lovu. Žlutí sapínovci sice nějaké hnědé sapíny polapili, ale po změně barvy na hnědou stoupla úspěšnost jejich loveckých ataků na dvojnásobek až trojnásobek. Stejně si zvýšili vyhlídky na úspěšný lov žlutých sapínů zežloutlí sapínovci.
Sapínovec temný loví především mladé sapíny. Nejen proto, že se mu droboučká mláďata vejdou do tlamy a dospělce by nedokázal polknout. Mláďata jsou navíc nezkušená a nechají se lehce ošálit kamufláží. Pokud má dravec stejnou barvu jako dospělí sapíni, mladé rybky si ho snadno spletou s příslušníky vlastního druhu. Smrtelný omyl zjistí nejednou až v tlamě sapínovce. Jde o jakousi obdobu „vlka v rouše beránčím“ z Ezopovy bajky, o velmi neobvyklý typ mimikry, kdy se nebezpečný predátor aktivně přizpůsobuje svým vzhledem neškodné kořisti a tím se kamufluje.
Bonus vlastní ochrany
Vyšší úspěšnost při lovu ale není zjevně jediná výhoda, kterou změna barvy sapínovcům temným přináší. Když se sapínovec zbarvením přizpůsobí kořisti, získá zároveň lepší kamufláž na útesu a může uniknout pozornosti větších dravců. Cortesiho a Salburgerův tým se o tom přesvědčil při dalších pokusech.
Když dali do nádrže s mrtvými korály žluté sapínovce společně s dravým kanicem pardálím (Plectropomus leopardus), byly rybky proti hnědému pozadí nápadné a dravec na ně bez přestání útočil. Podobně čelili permanentním útokům kanice hnědí sapínovci na útesech z živých korálů. Pokud byly ale rybky vysazeny na útesy odpovídající barvy, měl kanic problém, aby je proti stejně zbarvenému pozadí vůbec odhalil. Podle Fabia Cortesiho je ale maskování před kanicem pro sapínovce jen jakýsi „dodatečný bonus“. Nejdůležitější je pro ně zvýšená úspěšnost při lovu mladých sapínů.
Bleskurychlé převleky hlaváče pestrého
Nevelká rybka hlaváč pestrý (Gobius paganellus) žije na skalnatém pobřeží východního Atlantiku od Skotska po Senegal. Obývá rybníčky a louže mořské vody zadržené v prohlubních skalisek příbojové zóny. Jde o prostředí velmi různorodé a proměnlivé. Vlna může snadno přenést rybu z jedné nádrže do druhé a prakticky okamžitě ji vystavit úplně odlišným podmínkám, než v jakých dosud pobývala. V jednu chvíli může hlaváč plout nad světlým dnem a vzápětí je pod ním dno zcela tmavé.
TIP: Mistři převleků: Pyskouni vidí kůží a dokážou bleskurychle měnit barvu
Ryba se s tímhle problémem vypořádala schopností změnit barvu kůže. Přizpůsobuje se jak barvou, tak i její intenzitou. Snaží se, aby byla co nejméně nápadná. Některé barevné změny, např. zčervenání, jsou pro ni celkem snadné. Jiné představují tvrdý oříšek. Hodně se hlaváč pere například s napodobením modré barvy. Udivující je rychlost, s jakou se tyto ryby přebarvují. Obvykle dokončí barevnou proměnu během pouhé minuty. Je to výsledek neúprosné evoluce. Ryby, které si se změnou barvy dávaly na čas, nepřežily. Proti odlišnému pozadí je snadno zahlédli mořští ptáci kroužící nad pobřežím a v mělké vodě neměli s jejich ulovením velké potíže.
