Jídlo nebo lék? Extrakt z žampionů potlačuje růst nádorů
Oblíbené žampiony mohou podle výsledků nové klinické studie pomáhat v boji proti rakovině. Nejenže zpomalují růst nádorů, ale umožňují také imunitním buňkám bojujícím s rakovinou efektivně vykonávat svou práci.
Žampiony neboli pečárky dvouvýtrusé (Agaricus bisporus), jsou oblíbené nejen v kuchyni, ale díky svým možným protinádorovým schopnostem i v tzv. tradiční medicíně. Až doposud ale nebyl úplně jasný mechanismus jejich protinádorového působení. Nová studie vědců z City of Hope, jedné z největších a nejmodernějších amerických organizací zabývajících se výzkumem a léčbou rakoviny, nyní odhalila, jak tato oblíbená houba působí na lidské zdraví.
Výzkum žampionů byl součástí širšího výzkumu medicínských vlastností potravin a jejich případného využití. Jak uvádí biochemik Shiuan Chen, kromě žampionů se odborníci City of Hope zajímají také o látky obsažené v semenech vinné révy, granátovém jablku, borůvkách nebo například plodech hřebíčkovce šabrejového (Syzygium cumini).
Slibné výsledky
Badatelé uspořádali sérii experimentů, v nichž sledovali imunitní odpovědi na konzumaci extraktu žampionů v preklinických testech myších modelů rakoviny prostaty a v klinických testech pacientů s rakovinou prostaty. V první fázi vědci podávali žampionový extrakt pacientům s recidivující rakovinou prostaty. U 13 z 36 účastníků studie léčba snížila hladinu prostatického specifického antigenu (PSA), aniž by ovlivnila hladinu testosteronu v krvi. PSA je bílkovina vytvářená rakovinnými i nenádorovými buňkami prostaty a její hladina se měří při screeningu rakoviny prostaty.
V druhé fázi vědci aplikovali žampionový extrakt myším, kterým pak po týdnu vpíchli buňky nádoru prostaty. Ukázalo se, že myši přežívaly delší dobu a nádor prostaty jim rostl pomaleji. Pokud myši s již rozvinutým nádorem prostaty užívaly denně dávku extraktu z žampionů, došlo u nich ke zmenšení nádorů a rovněž přežívaly delší dobu.
U lidských pacientů s rakovinou prostaty vědci po třech měsících léčby zaznamenali snížení počtu myeloidních supresorových buněk (MSDC), o kterých je známé, že negativně ovlivňují imunitní odpověď organismu během zánětů, infekcí, transplantací či nádorových a autoimunitních onemocnění. Kromě toho vědci zaznamenali také vyšší počet T-lymfocytů, které jsou odpovědné za buněčnou imunitu a v lidském těle zabíjejí cizorodé nebo nádorové buňky. Výsledky shrnuje studie publikovaná v odborném časopisu Clinical and Translational Medicine.
