Jídelníček pro náš mozek: Potraviny, které ovlivní vaši duševní pohodu
Po dobrém obědě lze odpustit každému – i vlastním příbuzným. Slova Oscara Wildea trefně dokládají, do jaké míry jídlo ovlivňuje naše duševní rozpoložení. Jak souvisí stav lidské psychiky s jídelníčkem a jaké pokrmy dělají naší nervové soustavě nejlépe?
Za pomalostí, ospalostí, ale i sklíčeností lze často hledat chybu v jídelníčku. A z dlouhodobého hlediska může mít špatné stravování za následek celou řadu populačních nemocí: od depresí přes trvalý pocit stresu až po Alzheimerovu chorobu.
Kuchařka podle psychiatra
„Pokud jde o délku života, nedosahujeme například ve srovnání s některými skandinávskými zeměmi takových hodnot. A možná je u nás i jeho kvalita v seniorských údobích horší,“ uvádí profesor Jiří Raboch, který už sedmnáct let působí jako přednosta pražské psychiatrické kliniky. Souvislostí mezi jídlem a psychickými nemocemi se zabývá dlouho. S odbornicí na gastronomii Evou Filipovou dokonce sestavil speciální knihu receptů, jež nás mají chránit před depresí a „alzheimerem“. Její stránky zahrnují především středomořskou kuchyni bohatou na zeleninu a zejména ryby. „Je prokázáno, že nenasycené mastné kyseliny omega-3 a omega-6 mohou mít příznivý vliv na lidskou psychiku, jak z hlediska prevence duševních poruch, tak dokonce z hlediska jejich léčby,“ vysvětluje Raboch.
Superpotraviny a zelí
Pro udržení zdravého ducha a prodloužení života je podle Evy Filipové dobré zařadit tzv. superpotraviny, které obsahují celou řadu minerálů a vitaminů. Patří mezi ně například borůvky bohaté na antioxidanty nebo chia semínka s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin a vlákniny. Mozek „nastartují“ díky vitaminu C také ostružiny, zatímco granátové jablko čistí cévy. Nejlepším bojovníkem proti stresu je ovšem obyčejné kysané zelí. Pouhých 200 gramů pokryje naši denní potřebu vitaminu C a kyselina mléčná zas napomáhá celkové regeneraci organismu. Díky vitaminu B12 pak kysané zelí působí blahodárně také na náš mozek.
V „osvíceném“ jídelníčku se doporučuje omezit máslo i margarín a nahradit je zdravějšími tuky, například těmi z avokáda. Ve zmíněném ovoci najdeme mimo jiné mononenasycené tuky, přispívající k bezproblémové průchodnosti cév, která je pro zdraví mozku víc než důležitá. Konzumace avokáda přitom rovněž pomáhá snížit krevní tlak.
Zdraví z viktoriánské éry
Snad nejvíc však naše nervová soustava ocení výše zmíněné ryby, a to kvůli obsahu omega-3 mastných kyselin. Lososa, sardinky či sledě doporučují lékaři zařadit do jídelníčku 2–3krát týdně. Někteří lidé chovají ovšem k rybám nepřekonatelný odpor – například proto, že jim jejich maso „nevoní“. Pokud navíc takoví jedinci nechodí na slunce, je podle Evy Filipové důležité, aby denně přijali alespoň 1–2 gramy rybího tuku v kapslích.
Právě díky rybímu tuku byli například naši předci ve viktoriánské Anglii o dost zdravější než my. Kvůli dobovým chutím nekonzumovali mnoho soli, navíc ještě neexistovaly konzervy a v kuchyni se ani příliš často nesmažilo. „Lidé se tehdy dožívali přibližně stejného věku jako my, ale zjednodušeně řečeno – na rozdíl od nás umírali zdraví. Poslední roky stáří jsou dnes spojeny s rakovinou, aterosklerózou, ischemickou chorobou, hypertenzí a podobnými nemocemi, jež se u nich vyskytovaly daleko méně,“ dodává Raboch.
