Jazykovědma vysvětluje: Kde se vzalo slovo „hafo“?

Kde se u nás vzalo nečesky vyhlížející slovo „hafo“? Tento expresivní výraz se řadí do slangové jazykové vrstvy, proto o něm slovníky spisovné češtiny mlčí. Najdeme ho však ve slovní zásobě brněnského hantecu, což je dialekt s výraznými prvky němčiny. Díky hantecovému vodítku odhalíme, že výraz „hafo“ vychází z moravského nářečního „hafol“. Existují také varianty jako „hafel“, „hafok“ či „hafolec“, představující jen různé obměny stejného základu.

TIP: Jazykovědma prozrazuje: Proč v Brně jezdí šalina?

Právě jejich znění nás ovšem nasměruje k již zmiňované němčině, kde objevíme nářeční „Hanfel“. Ve standardním jazyce mu odpovídá výraz „Handvoll“ značící hrst – a tady už jsme doma: Čemu dnes říkáme „hafo“, bylo původně „Handvoll“, přičemž došlo k významovému posunu od hrsti až k velkému množství. 

Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakaňéšímu a nénabiťéšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.

Ukázka z povídky „O křivé věži“ - Aleš Bojanovský