Jazykovědma prozrazuje: Odkud se vzalo slovo „idiot“ a co označovalo?
Slovo „idiot“ dnes vnímáme jako nadávku, případně jako (dnes již nepoužívané) medicínské označení pro slabomyslného jedince. Zmíněný výraz ale měl dříve docela jiný význam...
Slovo „idiot“ pochází ze staré řečtiny, kde se odvozoval z východiska „ídios“ – tedy „zvláštní, osobní či soukromý“. Termín „idiōtēs“ se v antickém Řecku překládal doslova jako „soukromá osoba“ a rozuměl se tím člověk neúčastnící se veřejného života. Uvedené se vztahovalo zejména na hrstku občanů, kteří se nepodíleli na politickém dění v řecké demokracii a nevyužívali své volební právo.
TIP: Kořeny nadávek: Kde ke svým jménům přišly známé české vulgarismy
Ve významu „slabomyslný jedinec“ se slovo „idiot“ začalo používat mnohem později, a to nejdříve v angličtině. Ačkoliv šlo kdysi o oficiální diagnózu pro pacienta s mentální retardací, časem se od dané nálepky upustilo, a dnes tak „idiot“ existuje už jen jako obecný vulgarismus.
Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.