Jazykovědma prozrazuje: Kde vzal bouřlivák burčák své jméno

I když dnes burčák koupíme prakticky kdekoliv, jeho kořeny se nerozlučně pojí s tradičními vinařskými oblastmi. Proto asi nepřekvapí, že se i název zmíněného nápoje zrodil mezi vinohrady jižní Moravy – oblíbené „mléko starců“ totiž patří k našim unikátům. Najdeme ho ještě v omezených oblastech Rakouska a Slovenska, ale nikde se nastal natolik oblíbenou součástí sklonku léta a začátku podzimu jako na Moravě.

Slovo burčák se probojovalo až do slovníků spisovné češtiny, jde ovšem o výraz veskrze moravský a jeho východisko tvoří nářeční sloveso burkať čili bouřit. Motivací pro pojmenování burčáku se pak staly bouřlivé kvasné procesy, které v takto připravovaném mladém víně probíhají. 

TIP: Zákoutí češtiny: Jak pivo ke svému názvu přišlo?

Proces vzniku burčáku není nikterak složitý. Čerstvě vylisovaný vinný mošt po několika dnech zkvasí na mírně alkoholický sladký nápoj, který se pije během poměrně krátkého období, kdy obsahuje ideální poměr ještě neprokvašeného přírodního cukru a alkoholu. Oproti vínu má burčák tu výhodu, že u něj snadněji poznáme dobrý od nevydařeného už na první pohled. Správně vyrobený a skladovaný burčák stále kvasí, takže jsou v lahvi nebo sklence dobře pozorovatelné drobné perličky uvolňujícího oxidu uhličitého. Podle platných pravidel musí být burčák vyroben pouze z hroznů vypěstovaných a zpracovaných v České republice a může se u nás prodávat pouze od 1. srpna do 30. listopadu.